| 101010 10 Miluji tě, víš to ? „Vím, že mě miluješ. Já tě také miluji.“ 11 Rád bych se vrátil ke svému seznamu otázek. Rád bych se zeptal na spoustu podrobností. Vím, že o lidských vztazích bychom mohli napsat celou knihu. Nikdy bych se však nedostal ke svým dalším otázkám. „Ještě není všem dnùm konec. Ani všem knihám. Jsem s tebou. Ale teï pokračujme. Zbyde-li nám trochu času, vrátíme se k tomu.“ Tak dobře. Moje další otázka: Proč nikdy nemám dost peněz ? Je mi souzeno, abych navždy jen šetřil a škudlil ? Co mi brání v realizaci mého finančního potenciálu ? „Mnoho lidí je na tom stejně jako ty.“ Všichni mi říkají, že je to otázka sebedùvěry, nebo spíš nedostatku sebedùvěry. Učitelé Nového věku mi říkají, že nedostatek čehokoli je zpùsoben nedostatkem sebedùvěry. „To je příhodné zjednodušení. V tomto případě se tvoji učitelé mýlí. Ty netrpíš nedostatkem sebedùvěry. Ve skutečnosti tvým největším problémem celý život bylo ovládání svého ega. Někteří říkají, že máš naopak až příliš sebedùvěry.“ Opět mě přivádíš do rozpakù, ale máš pravdu. „Kdykoli ti řeknu něco pravdivého o tobě, říkáš, že tě přivádím do rozpakù. Rozpačitost je reakce člověka, kterému záleží na tom, co si o něm druzí myslí. Pokus se to překonat. Nauč se smát.“ Tak dobře. „Sebedùvěra není tvùj problém. Máš jí spoustu. Stejně jako většina lidí. Máte o sobě dobré mínění, což je správné. Takže sebedùvěra není pro většinu lidí žádný problém.“ A co tedy je ? „Váš problém spočívá v nepochopení principu hojnosti a špatném posouzení toho, co je „dobré“ a co „zlé“. Dám ti příklad.“ Udělej to, prosím. „Myslíš si, že peníze jsou špatné. Zároveò si myslíš, že Bùh je dobrý. Budiž ti požehnáno. Proto se domníváš, že Bùh a peníze nejdou dohromady.“ Myslím, že v máš jistém smyslu pravdu. „To dělá všechno zajímavým, protože ti to brání v tom, abys bral peníze za cokoli dobrého. Jestliže něco považuješ za velmi „dobré“, přisuzuješ tomu menší finanční hodnotu. Takže čím je něco „lepší“, tím menší to má hodnotu. Tak uvažuje mnoho lidí. Celá vaše společnost tomu věří. Takže vaši učitelé vydělávají pakatel, zatímco vaše striptérky vydělávají spousty peněz. Vaši političtí vùdci vydělávají velmi málo ve srovnání s vrcholnými sportovci, takže se domnívají, že musejí krást, aby se jim vyrovnali. Vaši kněží a rabíni žijí o chlebu a vodě, zatímco všichni házíte peníze estrádním umělcùm. Přemýšlej o tom. Vyžadujete, aby bylo levné všechno, co považujete za hodnotné. Osamělý vědec, který se snaží najít lék proti AIDS, žebrá o peníze, zatímco spisovatelka, která píše knihu o stovce nových zpùsobù sexuálního styku, vydělává spoustu peněz. To všechno je dùsledkem vašeho špatného myšlení a hodnocení. Vaše představa o penězích je mylná. Na jedné straně peníze milujete a na druhé straně říkáte, že jsou u kořene všeho zla. Milujete je a zároveò je považujete za špinavé. A když náhodou zbohatne člověk, který dělá „dobré“ věci, okamžitě ho podezíráte. Považujete to za „špatné“. Takže lékaři by neměli vydělávat příliš, anebo by to měli udržovat v tajnosti. A co teprve takový pastor ! Ten by opravdu neměl vydělávat spoustu peněz, nebo bude mít problémy. Podle vašeho názoru by měl dostávat nejmenší mzdu ten, kdo si vybere nejvyšší povolání.“ Hmmm. „Hmmm. Měli byste o tom přemýšlet. Nebo? je to špatná myšlenka.“ Myslil jsem, že neexistuje nic špatného ani správného. „Nic takového neexistuje. Jsou jen věci, které vám slouží, a věci, které vám neslouží. Slova „správné“ a „špatné“ jsou jen relativní výrazy, a já jich užívám takovým zpùsobem. Ve vztahu k tomu, co vám v tomto případě slouží, jsou vaše názory na peníze špatné. Pamatujte si, že myšlenky jsou tvùrčí. Takže když považujete peníze špatné, zatímco sebe považujete za dobré... okamžitě vidíte rozpor. To se týká obzvláš? tebe, mùj synu. Pro většinu lidí není tento rozpor tak velký. Nebo? většina lidí nenávidí svou práci, takže se nerozpakují brát za ni peníze. „Špatné“ za „špatné“, tak říkajíc. Ty však miluješ to, co děláš. Kdybys tedy dostával spoustu peněz za to, co děláš, měl bys dojem, že dostáváš „špatné“ za „dobré“, a to je pro tebe nepřijatelné. Raději bys hladověl, než abys bral „špinavé peníze“ za čistou službu... jako by tvá služba nějak ztrácela svou čistotu jen proto, že za ni dostáváš peníze. A tady máme skutečný rozpor. Na jedné straně peníze odmítáš a na druhé straně se ti nelíbí, že je nemáš. Vesmír však neví, co s tím dělat, nebo? jsi mu dal dvě rozdílné myšlenky. A tak tvùj život bude nevypočitatelný, protože tvùj názor na peníze je pokaždé jiný. V tomto ohledu nemáš jasno; nevíš, co je pro tebe dobré. Vesmír je jen velký kopírovací stroj. Jednoduše produkuje mnoho kopií tvých myšlenek. Existuje jen jediný zpùsob, jak to mùžeš změnit. Musíš změnit své myšlení.“ Jak mohu změnit zpùsob svého myšlení ? Jak myslím, tak myslím. Ani mé myšlenky, ani mé postoje nevznikly během jedné minuty Jsou výsledkem dlouhé zkušenosti. Je sice pravda, co říkáš o mém názoru na peníze, ale jak to mám změnit ? „Tohle by mohla být nejzajímavější otázka v celé knize. Nejobvyklejší tvùrčí činností pro většinu lidí je proces myšlenky, slova a činu. Nejdříve přichází myšlenka. Pak přichází slovo. Většina myšlenek se mění ve slova, která jsou pak napsána nebo vyslovena. To dává myšlence energii, rozšiřuje ji to do světa, kde ji přijímají druzí. Slova se nakonec mění v činy, a tady máš to, čemu říkáš výsledek. Materiální projev toho, co začalo myšlenkou. Všechno ve světě vytvořeném člověkem vzniklo tímto zpùsobem. Ale nyní se dostáváme k následující otázce: jak změnit řídící myšlenku ? To je velmi dobrá otázka. A velmi dùležitá otázka. Nebo? jestliže lidé nezmění některé své řídící myšlenky, lidstvo se odsoudí k zániku. Nejrychlejší zpùsob, jak změnit řídící myšlenku, je obrátit směr procesu myšlenka – slovo – čin.“ Vysvětli mi to. „Udělej něco, na co chceš změnit svùj názor. Teprve pak vyjádři svou novou myšlenku slovy. Dělej to často a vycvičíš svou mysl, aby myslila novým zpùsobem.“ Cvičit mysl ? Není to jen duševní manipulace ? „Máš vùbec nějakou představu o tom, jak tvá mysl přišla na myšlenky, které teï má ? Uvědomuješ si, že tvùj svět tě donutil myslit tak, jak myslíš ? Nebylo by lepší, kdybys svou mysl řídil ty, místo aby ji řídili druzí ? Nebyl bys na tom líp, kdybys místo cizích myšlenek měl své vlastní myšlenky ? Nebyl bys lépe vyzbrojen tvùrčími myšlenkami ? Ale tvá mysl je plná myšlenek, které pocházejí ze zkušenosti druhých. Velmi málo tvých myšlenek je založeno na tvé vlastní zkušenosti. Tvùj názor na peníze je typickým příkladem. Tvá řídící myšlenka týkající se peněz odporuje tvé zkušenosti (je dobré mít peníze ! ). Proto si musíš lhát, abys svou řídící myšlenku ospravedlnil. Tato myšlenka je v tvé mysli tak zakořeněná, že tě nikdy nenapadne, že je mylná. Proto bys měl získat své vlastní informace. Jedině tak změníš svou řídící myšlenku. Pak to bude tvá myšlenka, nikoli myšlenka někoho jiného. Máš ještě další řídící myšlenku týkající se peněz, o které jsem se ještě nezmínil.“ A jakou ? „Myslíš si, že peněz není dost. To si ostatně myslíš téměř o všem. Na světě není dost peněz, není dost času, není dost lásky, není dost jídla, vody, soucitu... není dost ničeho, co je dobré. Toto vědomí vytváří a znovu vytváří svět, tak jak ho vidíš.“ Takže bych měl změnit dvě řídící myšlenky týkající se peněz. „Nejmíò dvě. A pravděpodobně víc. Uvidíme. Peníze jsou špatné... peněz je nedostatek... peníze by se neměly přijímat za práci Boží... peníze se nedávají za nic... peníze nerostou na stromech (ve skutečnosti na stromech rostou).., peníze kazí lidi.“ Vidím, že mám spoustu práce. „To tedy máš, pokud nejsi spokojen se svou současnou finanční situací. Na druhé straně si musíš uvědomit, že nejsi spokojen se svou současnou finanční situací, protože nejsi spokojen se svou současnou finanční situací.“ Někdy je obtížné ti rozumět. „Někdy je obtížné tě vést.“ Poslyš, Bùh jsi ty. Proč to nezařídíš tak, aby se tomu dalo snadno rozumět ? „Tak jsem to zařídil.“ Tak proč to nezařídíš tak, abych tomu rozuměl já, jestliže si to opravdu přeješ ? „Chci všechno, co chceš ty - nic jiného a nic víc. Nechápeš, že to je největší dar, který jsem ti dal ? Kdybych chtěl, abys měl něco jiného, než si sám přeješ, a pak to zařídil tak, abys to měl, kde by byla tvá svobodná vùle ? Jak bys mohl být tvùrčí bytostí, kdybych ti diktoval, čím budeš, co budeš dělat a co budeš mít ? Mám radost z tvé svobody, nikoli z tvé poslušnosti.“ Tak dobře. Co znamená tvé tvrzení, že nejsem spokojen se svou finanční situací, protože nejsem spokojen se svou finanční situací ? „Jsi, co si myslíš, že jsi. Je-li to negativní, pak je to začarovaný kruh. Musíš najít nějaký zpùsob, jak se z takového kruhu dostat. Velká část tvé současné zkušenosti je založena na tvých dřívějších myšlenkách. Myšlenka vede ke zkušenosti, která vede k myšlence, která vede ke zkušenosti. Je-li tvá řídící myšlenka radostná, vede tě k neustálé radosti. Je-li tvá řídící myšlenka pekelná, pak ti dělá ze života peklo. Celý trik spočívá ve změně řídící myšlenky. Právě jsem ti chtěl vysvětlit, jak to udělat.“ Tak začni. „Děkuji. Především musíš převrátit pořadí myšlenka - slovo - čin. Pamatuješ si staré rčení, „Mysli, než začneš jednat“ ?“ Pamatuji. „Tak na to zapomeò. Chceš-li změnit řídící myšlenku, musíš jednat dříve, než začneš myslit. Příklad: Jdeš po ulici a potkáš starou ženu, která žebrá. Uvědomíš si, že je to žebračka, která žije ze dne na den. I když máš málo peněz, okamžitě si uvědomíš, že bys jí něco mohl dát. Tvou první reakcí je dát jí pár drobných mincí. Máš dokonce pokušení dát jí několik bankovek - dolar nebo dokonce pět. Co na tom záleží, uděláš jí radost. Pak ovšem začneš přemýšlet. Copak jsi blázen ? Máš posledních sedm dolarù ! Chceš jí dát pět ? A tak začneš hledat dolarovku. A opět přemýšlíš: Ani dolarovek nemáš dost na rozdávání. Dej jí nějaké drobné a ztra? se. Sáhneš do kapsy a zjistíš, že máš samé pětníky a desetníky. Jsi na rozpacích. Jsi dobře oblečený, dobře najedený a chceš dát pětník téhle chudé ženě, která nemá nic. Marně se snažíš najít větší minci. Nakonec najdeš pětadvacetník. Ale to už jsi kolem té ženy prošel a je pozdě se vracet. Žena nic nedostane. Ty také ne. Místo abys měl radost, že jsi bohatý a že rozdáváš, cítíš se stejně chudý jako ta žena. Proč jsi jí nedal několik bankovek ? To tě přece napadlo nejdřív. Ale tvé myšlení se do toho připletlo. Příště jednej dříve, než začneš přemýšlet. Dej žebračce peníze. Máš jich dost a budeš mít víc. Pouze tato myšlenka tě odděluje od žebračky. Tobě je jasné, že budeš mít víc, ale ona to neví. Chceš-li změnit svou řídící myšlenku, jednej v souladu se svou novou myšlenkou. Musíš však jednat rychle, nebo tvá mysl novou myšlenku zabije. To myslím doslova. Nová myšlenka bude mrtvá, než si to uvědomíš. Proto jednej hned, jakmile se naskytne pří1ežitost; a budeš-li to dělat často, tvá mysl to pochopí. To bude tvá nová řídící myšlenka.“ Právě mě něco napadlo ! Má to něco společného s Hnutím nového myšlení ? „Jestli ne, pak by to mělo mít. Nové myšlení je tvá jediná šance. Je to tvá jediná příležitost rùst a stát se tím, čím skutečně jsi. Tvá mysl je plná starých myšlenek. Nejen starých myšlenek, ale starých myšlenek někoho jiného. Je nejvyšší čas, abys změnil své myšlenky. Na tom závisí tvùj rùst.“ | ||