| 13.kapitola Jak mám začít ? „Buï světu světlem a nikomu neubližuj. Snaž se budovat, ne ničit. Přiveï mé lidi domù.“ Jak ? „Svým příkladem. Hledej jen božství. Mluv jen pravdu. Jednej láskyplně. Žij podle zákona lásky. Dávej všechno, nechtěj nic. Vyhýbej se světským věcem. Nepřijímej nepřijatelné. řekni všem, kdo hledají, že existuje Bùh. Každý okamžik svého života naplò horoucí láskou. Neustále přemýšlej o nejkrásnější myšlence, opakuj nejkrásnější slovo, dělej ty nejkrásnější skutky. Tak oslavuj své Boží já. Tak oslavuj mne. Přinášej klid a mír každému, koho potkáš - a přineseš mír na tuto Zem. Buï klid a mír. V každém okamžiku prožívej a vyjadřuj své Baží spojení s univerzálním bytím a s každým člověkem, místem a věcí. Přijímej všechno, přiznávej všechny chyby, sdílej všechnu radost, přemýšlej o každém tajemství, vžívej se do situace všech lidí, odpouštěj všechny přestupky (i své vlastní), utěšuj každé srdce, respektuj pravdu druhých, miluj Boha druhých, braò práva všech, neurážej ničí dùstojnost, podporuj zájmy všech lidí, uspokojuj potřeby všech, dívej se na druhé jako na posvátné bytosti, dávej každému dary a každému řekni, že ho Bùh nikdy neopustí. Buï živým příkladem nejkrásnější pravdy, kterou máš v duši. Mluv o sobě skromně, aby si druzí nepletli tvou nejvyšší pravdu s vychloubáním. Mluv tiše, aby si druzí nemyslili, že se jen snažíš upoutat pozornost. Mluv mírně, aby všichni poznali Lásku. Mluv otevřeně, aby si nikdo nemyslil, že něco tajíš. Mluv upřímně, aby ses nemohl mýlit. Mluv často, aby tvé slovo bylo slyšet. Mluv s úctou, abys nikoho nezneuctil. Mluv láskyplně, aby každá tvá slabika léčila. Mluv o mně každým svým slovem. Ze svého života udělej dar. Nikdy nezapomínej, že jsi dar ! Buï darem každému, kdo vstoupí do tvého života a do jehož života vstoupíš ty. Nikdy nevstupuj do cizího života, nemùžeš-li být darem. Když někdo neočekávaně vstoupí do tvého života, snaž se najít dar, pro který si ten člověk přišel.“ Jak nádherně řečeno. „Z jakého jiného dùvodu by k tobě někdo chodil ? řeknu ti tohle: Každý, kdo k tobě kdy přišel, přišel proto, aby od tebe dostal nějaký dar. Tím zároveò dává dar tobě - dává ti možnost, abys realizoval to, čím jsi. Až pochopíš tuto prostou pravdu, pochopíš také nejvyšší pravdu: POSÍLÁM VÁM JEN ANDěLY“ 14.kapitola Jsem z toho poněkud zmatený. Nemùžeme se vrátit trochu nazpět ? Měl jsem za to, že jsi mi říkal, že někdy lidem pomùžeme nejlépe, když je necháme, aby si pomohli sami. A pak jsem měl pocit, že mi radíš, abych druhým pomáhal, kdykoli vidím, že potřebují pomoc. Zdá se mi, že je v tom rozpor. „Vysvětlím ti to. Nikdy nikomu nenabízej takovou pomoc, která ho oslabuje. Nikdy nikomu nevnucuj pomoc, i když si myslíš, že ji potřebuje. Každému dej najevo, co pro něho mùžeš udělat - pak vyslechni, co chce a co je ochoten přijmout. Nabízej pomoc jen těm, kdo ji opravdu chtějí. Lidé ti často řeknou, že o žádnou pomoc nestojí. A? už si myslíš, že bys jim mohl pomoci, někdy je lepší nechat druhé na pokoji. Bude-li později někdo tvou pomoc potřebovat, poskytni mu ji. Nikdy však nikomu nenabízej něco, co ho činí závislým, co ho oslabuje. Vždycky existuje nějaký zpùsob, jak mùžeš druhým pomoci a zároveò je posílit. Nikdy neignoruj problémy těch, kteří opravdu chtějí tvou pomoc, nebo? tím, že pro někoho uděláš příliš málo, nikoho neposílíš o nic víc, než když pro něho uděláš příliš moc. Chceš-li žít na vyšší úrovni vědomí, nesmíš úmyslně přehlížet potřeby svých bratrù a sester, nesmíš tvrdit, že pro ně bude nejlepší, když je necháš, aby se „smažili ve své vlastní š?ávě“. To je ten nejpokrytečtější a nejarogantnější postoj, který pouze ospravedlòuje tvùj naprostý nezájem. Tady tě opět odkazuji na Ježíše a jeho učení. Nebo? Ježíš řekl těm po své pravici: Pojïte vy, kterým požehnal mùj Otec, dědičně se ujměte království, připraveného pro vás od založení světa. Dostal jsem totiž hlad, a dali jste mi něco najíst; dostal jsem žízeò, a dali jste mi něco napít. Byl jsem cizí, a přijali jste mě pohostinně. Byl jsem nahý, a oblékli jste mě. Onemocněl jsem, a starali jste se o mne. Byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně. Tehdy mu spravedliví odpovědí slovy: Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti něco napít ? Kdy jsme tě viděli jako cizího, a přijali jsme tě pohostinně, nebo nahého, a oblékli jsme tě ? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a šli jsme k tobě ? A on jim odpoví a řekne: Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z nejmenších z těchto mých bratrù, činili jste to mne. Tohle je má Pravda, a ta platí na věky věkù.“ 15.kapitola Miluji tě, víš to ? „Vím, že mě miluješ. A já miluji tebe.“ 16.kapitola Poněvadž hovoříme o obecných aspektech života na planetární úrovni a přitom se vracíme k některým prvkùm našeho individuálního života, o kterých jsme hovořili v první knize, rád bych se tě zeptal, co si myslíš o životním prostředí. „A co chceš vědět ?“ Je pravda, že své životní prostředí ničíme, jak tvrdí někteří ekologičtí aktivisté, nebo jsou tito lidé jen radikální a zuřiví komouši, kteří vystudovali v Berkeley a kouří marihuanu ? „Odpověï na obě otázky je ano.“ Cože - ?? „Dělám si legraci. Odpověï na první otázku zní ano. Odpověï na druhou ne.“ Ozónová vrstva opravdu řídne ? Deštné pralesy jsou opravdu decimovány ? „Ano. Ale nejsou to jen tato zjevná fakta. Je mnoho dalších věcí, které by vám měly dělat starost.“ Například ? „Na vaší planetě rychle ubývá kvalitní orná pùda. To znamená, že máte stále méně pùdy, v níž mùžete pěstovat zemědělské produkty. Je to proto, že chvíli trvá, než se pùda přirozeně obnoví, a na to vaši farmáři nemají čas. Potřebují pùdu, která produkuje, produkuje a produkuje. Proto upustili od starého zvyku nechávat pole občas ležet ladem a střídat rùzná osiva. Protože chtějí pùdu zúrodnit rychleji, používají chemikálií. Tím však nikdy nemohou nahradit přirozený rytmus Matky přírody. Následkem toho dochází k erozi ornice. To znamená, že pěstujete stále více zemědělských plodin v pùdě, která má stále méně přírodních živin. Žádné železo. Žádné minerály. Navíc jíte jídlo, které obsahuje chemikálie. Ačkoli to nemá žádné okamžité následky, po delší době s hrùzou zjistíte, že tyto chemikálie nejsou pro vaše tělo zdravé. Tohle je jen jeden z mnoha příkladù toho, jak bezohledně vyčerpáváte svou Matku Zemi, dárkyni veškerého života. Máte zájem jen o uspokojení svých okamžitých (a většinou přehnaných) potřeb. Měli byste se však zamyslit nad tím, kdy je toho dost.“ Proč neposloucháme ekology ? Proč nebereme jejich varování vážně ? „Protože stejně jako ve všech dùležitých otázkách týkajících se vašeho zpùsobu života na této planetě děláte totéž: Honíte se jen za ziskem.“ Jak to mùžeme změnit ? „Jednoduše. Zrušte peníze.“ Zrušit peníze ? „Ano. Nebo je alespoò udělejte viditelnými.“ Tomu nerozumím. „Většina lidí skrývá to, za co se stydí. Proto většina z vás skrývá svou sexualitu a proto skoro každý skrývá své peníze. Považujete peníze za něco velmi soukromého. A v tom spočívá celý problém. Kdyby každý znal finanční situaci každého, došlo by ve vaší zemi a na celé planetě k takovému povstání, jaké jste ještě nikdy neviděli. Teprve pak by nastala rovnost a spravedlnost. Dnes není možné nastolit spravedlnost a poctivost, protože peníze je tak snadné ukrýt. Mùžete je doslova schovat. Existují rùzné zpùsoby, jak tvùrčí účetní „skrývají“ peníze korporací. A protože je to tak snadné, nikdo přesně neví, kolik má kdo peněz a jak s nimi nakládá. To umožòuje všelijaké pochybné a nepoctivé praktiky, ne-li přímo podvody. Například korporace mohou dávat dvěma rùzným zaměstnancùm rozdílné platy za stejnou práci. Jednomu dávají víc jen proto, že má něco, co ten druhý nemá.“ A co to je ? „Penis.“ Hmm. „Ano. Hmm.“ Ty tomu nerozumíš. Zaměstnanec s penisem je lepší než zaměstnanec bez penisu. Je bystřejší, inteligentnější a schopnější. „Hmm. Nevzpomínám si, že bych vás byl stvořil tímto zpùsobem. Tím myslím s tak rozdílnými schopnostmi.“ Nicméně jsi to udělal, a mě jen překvapuje, že si to nepamatuješ. Každý na této planetě to ví. „S tím bychom měli přestat, nebo si někdo bude myslit, že to myslíme vážně.“ Chceš říct, že to nemyslíš vážně ? Ale my to vážně myslíme. Lidé na této planetě to myslí vážně. Proto ženy nemohou být římskokatolickými nebo mormonskými kněžími. Proto ženy nesmějí navštívit Zeï nářkù v Jeruzalémě, proto nesmějí mít nejvyšší funkce ve velkých korporacích, proto nesmějí pilotovat dopravní letadla... „Už ti rozumím. Já chci jen říct, že platová diskriminace by byla přinejmenším mnohem obtížnější, kdyby peníze byly viditelné. Umíš si představit, co by se stalo, kdyby všechny firmy na světě musely uveřejòovat skutečné platy všech svých zaměstnancù ?“ Skončilo by všechno patolízalství a politikaření a... „A ze světa by zmizela spousta dalších nežádoucích praktik. Přemýšlej o tom. Kdyby každý věděl, kolik kdo má peněz a k čemu je používá, nemyslíš, že by se hodně změnilo ? Přemýšlej o tom. Co si myslíš, že by se změnilo ? Je jasné, že lidi by se nikdy nesmířili s většinou toho, co se ve světě děje, kdyby věděli, co se děje. Společnost by nikdy nestrpěla nespravedlivý zpùsob rozdělování bohatství, tím méně prostředky, jakými se bohatství získává. Nic nevede ke slušnému jednání rychleji než veřejná kontrola. Proto vaše takzvané sluneční zákony pomohly odstranit některé neduhy vašeho politického systému. Veřejná vyšetřování přispěla k odstranění zákulisní politiky, která se praktikovala ve dvacátých, třicátých, čtyřicátých a padesátých letech na vašich radnicích - stejně jako na ministerstvech federální vlády. Dnes je nejvyšší čas navrhnout podobné zákony, které by se zabývaly cenovou politikou a odměòováním služeb na této planetě.“ A co tedy navrhuješ ? „Tohle není návrh, ale výzva. Vyzývám vás, abyste zahodili všechny peníze, všechny bankovky i mince, všechny národní měny a abyste začali úplně od začátku. Zaveïte mezinárodní měnový systém, který bude naprosto otevřený, kontrolovatelný a prùhledný. Zaveïte celosvětový kompenzační systém, který bude vydávat kredity za vykonané služby a debety za použité služby a spotřebované zboží. Všechno by bylo vedeno v evidenci. Zisky z investic, dědictví, výhry v loterii, platy a mzdy, spropitné - prostě všechno. Nic by se nedalo koupit bez kreditù. Neexistovala by žádná jiná měna. Všechny finanční záznamy by byly přístupné každému. říká se, že podle bankovního konta poznáte člověka. Tento systém se tomu přibližuje, Lidé by o sobě věděli mnohem víc, než vědí dnes. Nejenže byste věděli víc jeden o druhém, ale věděli byste víc o všem. Věděli byste, kolik platí a utrácejí korporace - jaké jsou jejich výrobní i prodejní ceny. (Umíš si představit, co by dělaly takové korporace, kdyby na veškeré zboží musely dávat dvě ceny ? Srazilo by to ceny, nebo ne ? Oživilo by to konkurenci a posílilo poctivý obchod ? Dùsledky tohoto systému si ani neumíš představit.) Převody účtù by byly okamžité a naprosto viditelné a prùhledné. To znamená, že kdokoli by mohl kdykoli nahlédnout do finančních záznamù kteréhokoli jednotlivce nebo korporace. Nic by nebylo tajné. CKS by srážel deset procent ze všech výdělkù a ziskù lidem, kteří by o takovou srážku dobrovolně požádali. Nebyly by žádné daně, které by bylo možné obcházet. Jelikož by všechny záznamy byly otevřené, každý by věděl, kdo odevzdává deset procent svých ziskù ve prospěch celé společnosti. Z těchto dobrovolných srážek by se platily všechny státní a sociální programy. Celý systém by byl velmi jednoduchý a prùhledný.“ S tím by nikdo nesouhlasil. „Samozřejmě že ne. A víš proč ? Protože takový systém by každému znemožnil dělat cokoli, co by nechtěl, aby se dověděli druzí. Ale proč byste něco takového chtěli dělat ? řeknu ti proč. Protože žijete ve společnosti založené na názoru, že je naprosto přirozené, že „přežívají jen ti nejsilnější“. Kdyby byl hlavním cílem vaší společnosti dùstojný život všech (jako je tomu ve všech opravdu osvícených společnostech), pak by vaše potřeba tajnùstkářství a pokoutních praktik zmizela. Uvědomuješ si, kolik korupce by takový systém odstranil ? Tajemstvím úspěchu takového systému je viditelnost a prùhlednost.“ Úžasná myšlenka. Naprostá prùhlednost ve finančním jednání. Snažím se přijít na něco, proč by to bylo špatné“, ale nic mě nenapadá. „Samozřejmě že ne, protože nemáš co skrývat. Ale umíš si představit, jaký povyk by strhli bohatí a mocní tohoto světa, kdyby věděli, že každý nákup a každý prodej, každé obchodní rozhodnutí a dohoda - že všechno je přístupné každému, kdo o to má zájem ? řeknu ti tohle: Nic nevede k poctivosti rychleji než prùhlednost a viditelnost. Viditelnost je jiným slovem pro pravdu. Poznej pravdu, a pravda tě osvobodí. Vlády, mezinárodní korporace a mocní lidé tohoto světa si to velice dobře uvědomují a proto nikdy nedopustí, aby jakýkoli politický, sociální nebo ekonomický systém byl založen na pravdě. V osvícených společnostech nejsou žádná tajemství. Všichni vědí, co ostatní vlastní, kolik vydělávají, jaké daně platí; všichni vědí, co nakupuje a prodává každá korporace a jaké má zisky. Všichni vědí VŠECHNO. Víš, proč je to možné jen v osvícených společnostech ? Protože nikdo v osvícené společnosti nechce nic na úkor druhých.“ To je radikální zpùsob života. „Radikální to připadá jen lidem v primitivních společnostech. V osvícených společnostech je to naprosto normální.“ Fascinuje mě myšlenka nviditelnosti“ a prùhlednosti“. Myslíš, že by bylo možné uplatòovat ji i v dalších oblastech našeho života ? Mohla by se stát hlavní zásadou chování v našich osobních vztazích ? „Doufám, že ano.“ A zatím to tak není. „Zpravidla ne. Ne na vaší planetě. Většina lidí má stále co skrývat.“ Proč ? „V osobních vztazích (a vlastně ve všech vztazích) se lidé obávají, že o něco přijdou nebo něco nezískají. A přece ty nejlepší osobní vztahy, a zajisté ty nejlepší vztahy romantické, jsou vztahy, v nichž partneři vědí jeden o druhém všechno. V takových vztazích neexistuje žádné tajemství, žádná nejistota, nic nezùstane nevyřčeno, nic se neskrývá. Nikdo se nesnaží na druhého „vyzrát“.“ Kdyby však každý věděl všechno, co si myslíme... „Zadrž. Nemluvíme o nedostatku soukromí ani o nemožnosti duchovně se vyvíjet. O tom rozhodně nemluvím. Mluvíme o poctivosti a otevřenosti při jednání s lidmi. O tom, že byste vždycky měli mluvit pravdu, že byste ji neměli zamlčovat, když víte, že je třeba ji vyslovit. Mluvím o tom, že byste nikdy neměli lhát ani překrucovat pravdu. Mluvíme o tom, že by všichni lidé měli mít všechny potřebné informace. Mluvím o poctivosti a upřímnosti. To ovšem neznamená, že byste na veřejnosti měli hovořit o svých soukromých věcech. O každé své myšlence, každém názoru, každé vzpomínce, každém nápadu a každé reakci. To by bylo šílenství - nikoli otevřenost. Mluvíme tu o upřímné a otevřené komunikaci. Ale zdá se, že to je překvapující myšlenka.“ Mùžeš to opakovat ? „Zdá se, že to je překvapující myšlenka.“ Měl bys vystupovat v kabaretu. „To přece dělám.“ Mluvme vážně, tohle je opravdu skvělá myšlenka. Představ si společnost založenou na principu viditelnosti. Myslíš, že by to fungovalo ? „Něco ti řeknu. Polovina společenských neduhù by do zítřka zmizela. Polovina všech starostí, konfliktù, zloby, frustrace... Je jisté, že zpočátku by lidé byli nespokojení a rozzlobení, kdyby se konečně dověděli, jak byli podváděni a zneužíváni. Ale během dvou měsícù by je všechna zlost přešla. Přemýšlej o tom. Myslíš, že bys tak mohl žít ? Žádná tajemství. Naprostá prùhlednost. Dokonalá viditelnost. A jestliže bys tak žít nemohl, proč ? Co před lidmi tajíš ? Co nepravdivého jim říkáš ? Dovedlo lhaní váš svět do takového stavu, v jakém jej chcete mít ? Přinesla vám manipulace (trhu, situací a jednotlivých lidí) nějaký užitek ? Je „soukromí“ skutečně předpokladem společenského a individuálního života ? Co by se stalo, kdyby každý mohl vidět všechno ? V tom je určitá ironie. Copak nechápeš, že právě proto ses bál prvního setkání s Bohem ? Nechápeš, že jsi měl strach z toho, že veškerá přetvářka skončí ? Ale nemáš se čeho bát. Nikdo tě nebude soudit, nikdo tě neuvrhne do věčných plamenù pekla. (A vy, katolíci, se nemusíte bát, že pùjdete do očistce.) (A vy, mormoni, nemusíte mít strach, že budete navždy uvězněni v nižším nebi a nikdy se nedostanete do „nejvyššího nebe“.) (A vy...) Už to chápeš ? Všichni jste si v rámci vaší teologie vytvořili určitou představu o nejhroznějším Božím trestu. Nerad ti to říkám, protože vidím, jak se vám to drama líbí, ale nic takového neexistuje. Až se přestanete bát, že se váš život stane naprosto viditelným v okamžiku smrti, pak možná překonáte svùj strach z toho, že by váš život měl být viditelný, zatímco jej žijete.“ To by bylo něco... „Že ano. Takže ti poradím, jak začít. Vra? se na začátek této knihy a znovu si přečti, co jsem říkalo o pěti stupních pravdomluvnosti. Nauč se to nazpamě? a řiï se podle toho. Hledej pravdu, mluv pravdu, žij pravdu. říkej pravdu sám sobě a každému, s kým se setkáš. Neboj se být nahý. Buï vždycky viditelný.“ Z toho mám strach. Opravdový strach. „Zamysli se nad tím, čeho se bojíš.“ Bojím se, že by všichni odešli z místnosti. Bojím se, že by mě všichni přestali mít rádi. „Už rozumím. Myslíš si, že musíš lhát, aby tě lidé měli rádi.“ Ne přímo lhát. Jen neříkat všechno. „Zapamatuj si, co jsem ti už říkal. Nemusíš každému prozrazovat každý svùj pocit, každou myšlenku, obavu, vzpomínku. Když však s někým mluvíš, vždycky mluv pravdu. Se svou milenkou mùžeš být fyzicky nahý, nebo ne ?“ Mohu. „Proč by ses tedy nemohl obnažit i citově ?“ To je mnohem těžší. „To vím. Ale to není dùvod, abys ses o to nepokusil, nebo? výsledek stojí za tu námahu.“ To jsou jistě velice zajímavé myšlenky. Skoncujte se svými pletichářskými praktikami, vybudujte společnost na viditelnosti a každému říkejte pravdu o všem. „Na těchto myšlenkách byly založeny celé společnosti. Osvícené společnosti.“ Žádnou jsem nikdy neviděl. „Nemluvil jsem o vaší planetě.“ Hm. „Ani o vaší sluneční soustavě.“ HM. „Chcete-li si takový myšlenkový systém vyzkoušet, nemusíte kvùli tomu opouštět vaši planetu, dokonce ani nemusíte vyjít z domu. Začněte doma. Máte-li vlastní podnik, začněte tam. řekněte každému zaměstnanci, kolik vyděláváte, kolik vydělává a utrácí podnik a kolik vydělává každý zaměstnanec. Všechny úplně vyděsíte. Kdyby to udělal každý majitel firmy, práce by přestala být peklem, protože by na pracovištích ihned zavládla spravedlnost. řekněte svým zákazníkùm, kolik vás stojí produkt nebo služba, kterou jim poskytujete. Dejte obě tyto ceny na cenovku. Stále jste pyšní na to, kolik si účtujete ? Máte strach, že si o vás někdo bude myslit, že ho okrádáte ? Jestliže ano, pokuste se cenu snížit; uveïte ji do sféry poctivosti a nesnažte se „urvat, co mùžete“. K tomu vás vyzývám. Bude to ovšem vyžadovat radikální změnu vašeho zpùsobu myšlení. Budete muset mít stejný zájem o své zákazníky, jako máte o sebe. Tuto novou společnost mùžete začít budovat teï hned. Závisí to jen na vás. Buï budete podporovat starý systém, nebo ukážete světu novou cestu. Mùžete být tou novou cestou. Ve všem. Nejen v podnikání, nejen v osobních vztazích, nejen v politice, ekonomice a náboženství - nýbrž ve všem. Buïte novou cestou. Buïte vyšší cestou. Buïte nejkrásnější cestou. Pak budete moci říct: Já jsem cesta, pravda a život. Následujte mě. Kdyby vás celý svět následoval, byly byste spokojeni s tím, kam jste jej zavedli ? O této otázce přemýšlejte | ||