| 19.kapitola Málokdy jsem tě viděl tak rozhořčeného. Bùh se nikdy nerozčiluje. To jen dokazuje, že nejsi Bùh. „Bùh je všechno a Bùh se stává vším. Neexistuje nic, co Bùh není, a všechno, co Bùh prožívá, prožívá skrze vás. To, co cítíš, je tvoje vlastní rozhořčení.“ Máš pravdu. Protože souhlasím se vším, co jsi právě říkal. „Uvědom si, že každou myšlenku, kterou ti posílám, přijímáš skrze své vlastní zkušenosti, své vlastní pravdy, své vlastní porozumění a svá vlastní rozhodnutí o tom, kdo jsi a čím chceš být. To je jediný zpùsob, jak mùžeš přijímat mé myšlenky. A žádným jiným zpùsobem bys je přijímat neměl.“ A už jsme zase u toho. Chceš říct, že nic z těchto myšlenek a pocitù není tvoje, že by celá tato kniha mohla být mylná ? Chceš mi říct, že celý tento rozhovor je možná jen snùškou mých vlastních myšlenek a pocitù ? „Přemýšlej o možnosti, že tvé myšlenky a pocity ti dávám já (odkud si myslíš, že přicházejí ? ); že spolu s tebou vytvářím tvou zkušenost; že jsem součástí tvých rozhodnutí a prohlášení. Přemýšlej o možnosti, že jsem si tě vybral, spolu s mnoha dalšími, za svého posla už dávno před napsáním této knihy.“ Tomu lze těžko uvěřit. „O tom všem jsme hovořili už v první knize. A přece budu hovořit k tomuto světu, a budu to dělat skrze své učitele a posly. V této knize řeknu vašemu světu, že jeho ekonomické, politické, společenské a náboženské systémy jsou primitivní. Všiml jsem si, že jste tak arogantní, že opravdu věříte, že vaše systémy jsou nejlepší. Převážná většina z vás se brání jakékoli změně, která by vás o něco připravila - i kdyby mnoha lidem pomohla. Znovu opakuji: Na vaší planetě musí dojít k zásadní změně vědomí. Musíte obnovit svou úctu k veškerému životu, musíte pochopit, že všechno se vším souvisí.“ Ty jsi Bùh. Jestliže se ti něco nelíbí, proč to nezměníš ? „Jak už jsem v této knize řekl, když jsem vás stvořil, dal jsem vám svobodu vytvářet si svùj život - a tím pádem své Já - podle svých vlastních představ. Nemohli byste si uvědomovat své Já jako Stvořitele, kdybych vám říkal, co a jak máte tvořit, a pak vás k tomu donutil. Kdybych to dělal, nemusel bych vùbec existovat. Ale teï se podívejme, co se děje na vaší planetě, a uvidíme, jestli tě to trochu nepobuřuje. Podívejme se například jen na čtyři stránky z nějakých velkých novin. Vezmi si dnešní noviny.“ Dobře. Je sobota, 9. dubna 1994, a já mám před sebou „San Francisco Chronicle“. „Otevři to na kterékoli stránce.“ Dobře. Jsem na stránce A-7. „A co tam vidíš ?“ Titulek zní: ROZVOJOVÉ ZEMě JEDNAJÍ O PRÁVECH PRACUJÍCÍCH. „Výborně. Pokračuj.“ Píše se tu o „starém rozporu“ mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi ohledně práv pracujících. čelní představitelé některých rozvojových zemí se „obávají, že rozšíření práv pracujících by mohlo znemožnit vývoz levných výrobkù do vyspělých zemí“. Dále se tu píše, že zástupci Brazílile, Malajska, Indie, Singapuru a dalších rozvojových zemí odmítají ustavit stálý výbor Světové obchodní organizace, který by se zabýval právy pracujících. „O jakých právech se tam mluví ?“ Stojí tu „základní práva pracujících“. Například zákaz nucené práce, zavedení bezpečnostních opatření na pracovišti a zaručení možnosti kolektivního vyjednávání o mzdových požadavcích. „A jestlipak víš, proč rozvojové národy taková práva odmítají ? Já ti to řeknu. Ale především si uvědom, že to nejsou pracující, kdo se uzákonění těchto práv brání. Zástupci rozvojových zemí jsou právě ti lidé, kteří vlastní a řídí továrny. Jinými slovy - bohatí a mocní. Stejně jako tomu bývalo v Americe před vznikem hnutí za práva pracujících, tito lidé vydělávají na masovém vykořis?ování pracujících. Mùžeš si být jistý, že to dělají s tichou podporou bohatých a mocných ve Spojených státech a dalších vyspělých prùmyslových zemích. Tito prùmyslníci - kteří už nemohou vykořis?ovat pracující ve své vlastní zemi - otvírají továrny v rozvojových zemích, aby mohli vykořis?ovat tamní dělníky, kteří nejsou pod ochranou žádných zákonù.“ Ale tady se píše, že právě naše vláda - naše dnešní vláda - se snaží, aby se práva pracujících stala součástí celosvětové dohody. „Na rozdíl od vašich mocných prùmyslníkù váš dnešní prezident, Bill Clinton, věří v základní práva pracujících. Proto odvážně bojuje proti zájmùm bohatých a mocných. Jiní američtí prezidenti byli zavražděni za mnohem méně.“ Chceš říct, že prezident Clinton bude zavražděn ? „řekněme jen, že bude mnoho těch, kteří se budou snažit odstranit ho z prezidentské funkce. Musejí se ho zbavit - stejně jako se před třiceti lety zbavili Johna Kennedyho. Stejně jako Kennedy, Bill Clinton dělá všechno, co bohatí a mocní nenávidí. Clinton věří, že každý člověk má právo na kvalitní zdravotní péči bez ohledu na to, zda si mùže dovolit platit přehnané ceny, na které si americká lékařská komunita zvykla. Prohlašuje, že se tyto ceny musejí snížit. To se příliš nelíbí další velké skupině bohatých a mocných - počínaje výrobci farmakologických produktù a konče velkými pojiš?ovnami. Jestliže má být zajištěna všeobecná zdravotní péče, mnoho lidí, kteří dnes vydělávají spoustu peněz, se bude muset spokojit s menšími zisky. Tím se Clinton bohatým a mocným nezavděčí. Rozhodně ne jisté skupině - která v tomto století už dokázala svou schopnost odstranit prezidenta.“ Chceš říct... „Chci říct, že boj mezi „bohatými“ a „chudými“ na této planetě trvá odedávna. A bude pokračovat tak dlouho, dokud váš svět bude ovládán výhradně ekonomickými zájmy - dokud materiální zájmy nebudou nahrazeny zájmy duchovními.“ Myslím, že máš pravdu. Na stránce A-14 je titulek: KRIZE VYVOLÁVÁ NESPOKOJENOST V NěMECKU. Podtitulek zní: „S rostoucí nezaměstnaností se stále zvětšuje rozdíl mezi bohatými a chudými.“ „A co se tam píše dál ?“ Píše se tu, že roste nespokojenost mezi nezaměstnanými inženýry, profesory, vědci, dělníky, tesaři a kuchaři. Že Německo prochází obtížnou situací, jejíž ekonomický dopad není rovnoměrně rozdělen mezi všechny společenské vrstvy. „To je pravda. A jsou tam uvedeny příčiny hromadného propouštění z práce ?“ Jsou. říká se tu, že nespokojení zaměstnanci jsou dělníci, jejichž zaměstnavatelé přemístili své továrny do zemí, kde je levná pracovní síla“. „Zajímalo by mě, kolik lidí si všimne spojitosti mezi články na stránkách A-7 a A-14.“ Také se tu píše o tom, že ženy jsou propouštěny z práce jako první. „Přes polovinu všech nezaměstnaných v Německu tvoří ženy, zatímco ve východní části Německa jsou to skoro dvě třetiny.“ „Samozřejmě. Neustále vás upozoròuji - přestože většina z vás to nechce vidět nebo připustit - že váš ekonomický systém diskriminuje celé skupiny lidí. Zatímco hlasitě prohlašujete, že dáváte všem stejnou příležitost, ve skutečnosti to neděláte. Chcete však těmto výmyslùm věřit, abyste se mohli cítit dobře, a nenávidíte každého, kdo vám řekne pravdu. Pak ji všichni popíráte, přestože je naprosto zjevná. Jste národ pštrosù. A co ještě je v těch novinách ?“ Na stránce A-4 je článek s titulkem: FEDERÁLNÍ VLÁDA ZESILUJE NÁTLAK NA MAJITELE čINŽOVNÍCH DOMÙ. „Federální úředníci sestavují plán... který by měl donutit majitele domù, aby odstranili rasovou diskriminaci.“ „Musíš se ptát sám sebe, proč je třeba někoho nutit.“ Už dlouho máme zákon o bydlení, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví, etnického pùvodu a tělesných vad. Nicméně mnoho obcí a měst dělá velmi málo pro odstranění všeobecné zaujatosti proti menšinám. Mnoho lidí si myslí, že v této zemi by měl mít každý člověk právo nakládat se svým majetkem podle vlastního uvážení - včetně rozhodnutí, komu pronajmout nebo nepronajmout svùj byt. „Kdyby každý majitel činžovního domu směl činit tato rozhodnutí a kdyby tato rozhodnutí vyjadřovala kolektivní vědomí a všeobecný postoj vùči určitým skupinám a vrstvám, pak by celé skupiny obyvatelstva ztratily možnost najít slušný byt. A jelikož neexistuje žádná výstavba státních bytù, majitelé činžovních domù by mohli vybírat nehorázné činže za strašné díry, často bez příslušenství. A tady opět vidíš, jak bohatí a mocní vykořis?ují masy, tentokrát pod záminkou „vlastnických práv“.“ I majitelé domù by měli mít svá práva. „To je sice pravda, ale musíš se ptát, kdy práva menšiny omezují práva většiny ? S touto otázkou se musí vyrovnat každá civilizovaná společnost. Kdy má dobro většiny přednost před právy jedince ? Má společnost nějakou zodpovědnost k sobě samé ? Vaše zákony o bydlení dokazují, že určitou zodpovědnost má. Ti, kteří tyto zákony nedodržují, v podstatě říkají: „Nejdùležitější jsou naše práva.“ A tady se opět váš současný prezident a vláda snaží prosadit spravedlnost. Ne všichni američtí prezidenti byli ochotní postavit se bohatým a mocným i v této oblasti.“ To je pravda. Tady čtu, že úředníci Clintonovy vlády vyšetřují víc případù diskriminace v bydlení, než jich bylo prošetřeno za deset let předchozí vlády. Mluvčí sdružení za slušné bydlení řekl, že dùsledné prosazování těchto zákonù ze strany Clintonovy vlády je něco, k čemu se jejich sdružení dlouhá léta snažilo přimět předešlé vlády. „A tak si váš dnešní prezident dělá další nepřátele mezi bohatými a mocnými: mezi prùmyslníky, investory, pojiš?ovnami a lékaři. Uvidíš, že Clinton bude mít velké potíže udržet se ve funkci.“ Už teï, zatímco píši tuto knihu, se tlak na Clintona zvyšuje. „říkají ti ty noviny ještě něco jiného o lidstvu ?“ Na straně A-14 je fotografie ruského politika mávajícího kolem sebe pěstmi. Pod fotografií je článek s titulkem: ŽIRINOVSKÝ NAPADL KOLEGU V PARLAMENTU. V článku se píše, že Žirinovský napadl jednoho svého politického odpùrce a křičel na něj: „Nechám tě shnít ve vězení ! Vyrvu ti všechny vousy jeden po druhém !“ „A ty se divíš, proč mezi sebou válčí národy. Tady máš vùdce mocného politického hnutí, který na chodbě parlamentu musí dokazovat svou mužnost tím, že mlátí své politické odpùrce. Lidstvo je velmi primitivní rasa, která rozumí jen fyzické síle. Na vaší planetě neexistuje žádný pravý zákon. Pravé zákony jsou přírodní zákony - jsou nevysvětlitelné a není je třeba vysvětlovat. Jsou totiž naprosto zjevné. Pravý zákon je takový zákon, jemuž se lidé dobrovolně podřídí, nebo? jim vládne přirozeně. Jejich souhlas je spíš vzájemným uznáním reality než dohodou. Přírodní zákony není třeba vynucovat. Samy se vynucují skrze své nepopiratelné dùsledky. Uvedu příklad. Vysoce vyvinutí lidé nemlátí sami sebe po hlavě kladivem, protože to bolí. Z téhož dùvodu nemlátí po hlavě druhé. Vyvinutí lidé si všimli, že když někoho praštíš kladivem, ublížíš mu. Když v tom budeš pokračovat, praštěný se rozzlobí. A když brzy nepřestaneš, najde si také kladivo a praští tebe. Vyvinutí lidé si uvědomují, že když někoho praštíš po hlavě kladivem, vlastně mlátíš sebe. Nezáleží na tom, kolik a jak velkých máš kladiv. Dříve nebo později ublížíš sám sobě.“ To je zcela zjevné. Primitivní lidé sice vidí totéž, ale vùbec je to nezajímá. Vyvinutí lidé nehrají hru „Vyhrává ten s největším kladivem“, kdežto primitivní lidé nehrají nic jiného. Mimochodem tohle je především mužská hra. Hraje ji jen velmi málo žen. Ženy si našly novou hru. říkají: „kdybych měla moc, zavedla bych spravedlnost, zajistila bych svobodu, zaručila bych lásku svým bratrùm a sestrám“.“ Chceš říct, že ženy jsou vyvinutější než muži ? „Já to neposuzuji. Jen se dívám. Pravda - stejně jako přírodní zákon - je zjevná. Žádný nepřirozený zákon není zjevný, a proto ti musí být vysvětlen. Někdo ti musí vysvětlit, proč je pro tebe dobrý. Někdo ti to musí ukázat. To však není tak snadné, protože to, co je pro tebe dobré, je naprosto zjevné. Pouze to, co není zjevné, musí být vysvětleno. Jen velmi neobyčejný člověk dokáže přesvědčit druhé o něčem, co není zjevné. Proto jste vynalezli politiky. A duchovní. Naopak vědci moc nemluví. Většinou jsou málomluvní. Mluvit nemusejí. Když se jim povede nějaký experiment, prostě vám ukážou, co udělali. Výsledky jejich práce hovoří samy za sebe. Proto vědci obvykle nemluví. Není to nutné. Dùvod jejich práce je jasný. A když se jim nějaký experiment nepovede, nemají co říci. S politiky je to právě naopak. Ti mluví, i když se jim něco nepovedlo. Někdy mluví tím víc, čím méně toho dokázali. Totéž platí o duchovních. čím míò toho udělají, tím víc mluví. Ale řeknu ti tohle. Boha i pravdu najdeš tam, kde se nemluví. Jakmile najdeš Boha a jakmile najdeš pravdu, nemusíš o tom mluvit. Je to naprosto zjevné. Mluvíš-li stále o Bohu, je to nejspíš proto, že ho stále ještě hledáš. To je v pořádku. Ale uvědomuj si, kde jsi.“ Duchovní učitelé však hovoří o Bohu pořád. Ani my v této knize nemluvíme o ničem jiném. „Učíš to, co se chceš sám naučit. Ano, tato kniha hovoří o mně a také o životě. Začal jsi psát tuto knihu, protože stále ještě hledáš.“ Máš pravdu. „A totéž platí o těch, kteří tuto knihu čtou. Ale mluvili jsme o tvoření. Na začátku této kapitoly ses mě zeptal, proč nezměním to, co se mi na světě nelíbí. Já však neposuzuji, co děláte. Jen vás pozoruji a čas od času vaše chování popisuji, jako například právě teï v této knize. Ale teï se musím zeptat já tebe. Jak se ti líbí to, co jsi zatím viděl na této planetě ? Z jediného výtisku novin ses dověděl: • Národy odmítají zaručit práva pracujících. • Zatímco Německo prochází krizí, bohatí bohatnou a chudí chudnou. • Vláda musí nutit majitele činžovních domù, aby dodržovaly zákony o bydlení. • Mocný politik říká svým politickým odpùrcùm: "Nechám vás shnít ve vězení ! Vyrvu vám všechny vousy, jeden po druhém !" a přitom je mlátí pěstmi na chodbě parlamentu. Je v těch novinách ještě něco, co bych měl vědět o vaší "civilizované" společnosti ?“ Na stránce A-13 je článek s titulkem: V ANGOLSKÉ VÁLCE TRPÍ NEJVÍC CIVILNÍ OBYVATELSTVO. V podtitulku stojí: „Pohlaváři v oblastech ovládaných povstalci žijí v přepychu, zatímco tisíce lidí hladoví." „Už toho bylo dost. Už jsem si udělal představu. A tohle jsou jen dnešní noviny ?“ Jen jedna část. „A tak znovu opakuji - váš ekonomický, politický, společenský a náboženský systém je primitivní. Ale z dùvodù, které jsem již uvedl, neudělám nic pro to, abych cokoli změnil. Musíte se svobodně rozhodnout, abyste si uvědomili cíl, který jsem vám dal - což je poznat sami sebe jako Stvořitele. Takže po dlouhých tisíciletích jste se dostali sem - tohle je všechno, co jste vytvořili. Jste s tím spokojeni ? Ale přece děláte alespoò něco dobrého. Obracíte se na mě, abych vám poradil. Vaše civilizace se opakovaně obrací k Bohu s otázkou: "Kde jsme udělali chybu ? Jak to mùžeme napravit ?" To, že systematicky ignorujete mé rady, mi nezabrání, abych vám radu opět nabídl. Jako dobrý rodič jsem vždycky ochoten vám poradit, když o to požádáte. A jako dobrý rodič jsem ochoten vás milovat, i když mě ignorujete. Proto popisuji věci tak, jak skutečně jsou. A říkám vám, jak mùžete žít lépe. Jestliže to dělám zpùsobem, který vás rozčiluje, dělám to jen proto, abych upoutal vaši pozornost. A vidím, že se mi to podařilo.“ Co by mohlo zpùsobit změnu kolektivního vědomí, o které v této knize stále hovoříš ? „Pomalu, ale jistě, k tomu dochází. Postupně zbavujeme lidskou zkušenost nežádoucích vlastností, jako sochař, který tesá do kamene, aby odhalil skutečnou krásu sochy, kterou nakonec vytvoří.“ My ? „Ano, ty a já. Tím, že píšeme tuto a mnoho dalších knih, jež jsou našimi posly. A spisovatelé a umělci, a televizní a filmoví tvùrci. Hudebníci, zpěváci, duchovní učitelé. Politici a vùdci (ano, i mezi těmi jsou někteří velice dobří a upřímní lidé ! ), maminky a tatínkové, babičky a dědečkové po celé Americe a na celém světě. Všichni jste poslové, zvěstovatelé. A vědomí mnoha lidí se mění. Díky vám.“ Bude taková změna vyžadovat katastrofu celosvětového dosahu, jak říkají někteří lidé ? Bude se země muset odklonit ze své osy, bude muset být zasažena meteorem, budou se muset potopit celé kontinenty, než lidé začnou poslouchat ? čekáme, až přiletí mimozemš?ané a vyděsí nás natolik, že si konečně uvědomíme, že jsme součástí Boží podstaty. Musíme se dostat na pokraj naprosté zkázy, abychom se pokusili najít nový zpùsob života ? „Takové drastické události nejsou nutné - ale mohlo by k ním dojít.“ A dojde k nim ? „Myslíš, že je možné předpovědět budoucnost ? To ani Bùh nedokáže. Ale řeknu ti tohle: Budoucnost mùžete vytvořit. Snažte se vytvořit si takovou budoucnost, jakou chcete.“ Přece jsi říkal, že skutečný čas neobsahuje žádnou „budoucnost“. říkal jsi, že všechno se děje ve věčném okamžiku přítomnosti. „To je pravda.“ Jsou snad někde na světě v tomto okamžiku“ zemětřesení a záplavy ? Dopadají na Zem meteory ? Neříkej mi, že to nevíš. „Chceš, aby se tyto věci staly ?“ Samozřejmě že ne. Ale ty jsi říkal, že všechno, co se stane, se už stalo - a že se všechno děje právě teï. „To je pravda. Ale věčný okamžik přítomnosti se neustále mění. Připomíná mozaiku - je tady pořád, ale neustále se mění. Nemùžeš ani mrknout, nebo? když pak otevřeš oči, všechno je jiné. Dívej se ! Dobře se dívej ! Už je to tady ! JÁ SE NEUSTÁLE MěNÍM.“ Proč se neustále měníš ? „Protože vaše představa o mně se neustále mění. Vaše myšlenky mění všechno – okamžitě. Někdy je to jen nepatrná změna, podle toho, jak silná je vaše myšlenka. Intenzívní myšlenky - kolektivní myšlenky - mají nesmírný účinek, neuvěřitelný účinek. Všechno se mění.“ Dojde tedy k nějaké vážné katastrofě, o jaké jsi mluvil ? „To nevím. Co si myslíte vy ? Rozhodněte se vy. Uvědom si, že v každém okamžiku vytváříte svou realitu.“ Já nechci, aby se to stalo. „Pak se to nestane. Pokud se to ovšem nestane.“ A tady se k tomu vracíme. „Na tento rozpor si musíte zvyknout. A musíte pochopit nejvyšší pravdu: Na ničem nezáleží.“ Na ničem nezáleží ? „To ti vysvětlím ve třetí knize.“ Tak dobře... ale nerad čekám. „I bez toho musíš pochopit ještě spoustu věcí. Pří1iš nespěchej. Dej si na čas.“ Mám pocit, že už odcházíš. Takhle mluvíš vždycky, když jsi na odchodu. Ještě bych si rád promluvil o některých věcech. Například o tom, zda existují mimozemš?ané. „I o tom budeme hovořit ve třetí knize.“ řekni mi alespoò něco. „Chceš vědět, zda ve vesmíru existují nějaké jiné inteligentní životní formy ? Samozřejmě že existují.“ Jsou stejně primitivní jako my ? „Některé životní formy jsou méně primitivní, jiné jsou více primitivní. A některé jsou mnohem vyvinutější než vy.“ Navštívili nás už někdy takoví mimozemš?ané ? „Už mnohokrát.“ A proč ? „Aby zjistili, jak to na Zemi vypadá. Občas proto, aby vám nenápadně pomohli.“ Jak nám pomáhají ? „Občas vám prostě s něčím pomohou. Jistě víš, že za posledních pětasedmdesát let jste dosáhli většího technologického pokroku než za celou vaši předešlou historii.“ Myslím, že máš pravdu. „Domníváš se, že jste sami vymyslili takové věci, jako jsou například nadzvuková letadla nebo elektronické kardiostimulátory ?“ Myslím, že ano. „Proč jste je tedy nevymyslili už před tisíci lety ?“ To nevím. Neexistovala potřebná technologie. Jeden vynález vede k druhému. Všechno je otázka evoluce. „A nezdá se ti divné, že za tu miliardu let evoluce najednou během jednoho století došlo doslova k „explozi poznání“ ? Copak nechápeš, že to, co se stalo, je kvantový skok ? Že to nelze logicky vysvětlit ?“ Co tím chceš říct ? „Chci říct, že byste měli uvažovat o možnosti, že vám někdo pomáhá.“ Jestliže nám někdo pomáhá v technologické oblasti, proč nám nepomùže také v oblasti duchovní ? Proč nám nikdo nepomáhá změnit naše „kolektivní vědomí“ ? „Někdo vám pomáhá.“ Někdo mně pomáhá ? „A co si myslíš, že je tato kniha ?“ Hmm. „Každý den dostáváte nové nápady. Proces duchovní proměny na celé planetě je velmi pomalý proces. Vyžaduje spoustu času a trpělivosti. Celé životy. Celé generace. Ale pomalu se k tomu přibližujete. Vaše vědomí se pomalu mění. Změna přichází pomalu.“ A ty říkáš, že nám pomáhají nějací mimozemš?ané ? „Ano. Mnoho z nich se pohybuje mezi vámi. Pomáhají vám už mnoho let.“ Proč se nám nepředstaví ? Proč se nám neukážou ? Neposílilo by to jejich vliv ? „Chtějí vám jen pomoci dosáhnout toho, co si myslí, že většina z vás chce. Nechtějí to dělat za vás. Chtějí vám pomáhat, nechtějí vás nutit. Kdyby se vám ukázali, už sama moc jejich osobnosti by vás nutila uctívat je a přisuzovat jejich názorùm ohromný význam. Takže je mnohem lepší, když dosáhnete moudrostí svým vlastním úsilím. Moudrost, kterou člověk získá z vlastní zkušenosti, nelze tak snadno odhodit. Mnohem víc si vážíte toho, co jste poznali sami, než toho, co vám někdo řekl.“ Uvidíme je někdy ? Setkáme se s nimi někdy, abychom je mohli poznat ? „Jistě. Až dosáhnete vyšší úrovně vědomí, až se zbavíte strachu, teprve pak se vám ukážou. Někteří z nich to již udělali - ukázali se několika málo lidem.“ A co je pravdy na rùzných teoriích, které tvrdí, že tito mimozemš?ané jsou zlí ? Chtějí nám někteří z nich ublížit ? „Jsou lidé, kteří vám chtějí ublížit ?“ Samozřejmě, že jsou. „Někteří mimozemš?ané - ti méně vyvinutí - vám také mohou chtít ublížit. Ale nezapomínej na mùj příkaz. Nikoho neposuzuj. Nikdo nedělá nic zlého z hlediska svého pohledu na svět. Některé bytosti pokročily v oblasti technologie, ale ustrnuly na nízké úrovni myšlení. To se týká například vás.“ Mají-li tito zlí mimozemš?ané tak vyspělou technologii, pak je jasné, že by nás mohli zničit. Co jim v tom mùže zabránit ? „Jste pod ochranou.“ Opravdu ? „Ano. Máte příležitost naplnit svùj osud. Všechno záleží na vašem vědomí.“ Co to znamená ? „To znamená, že dosáhnete toho, co si myslíte. čeho se bojíte, to k sobě přitahujete. čemu se bráníte, to na vás naléhá. Co vidíte, to zmizí - a dá vám to možnost, abyste to znovu vytvořili nebo navždy odmítli. Co si zvolíte, to prožijete.“ Hmm. Tak mi to nepřipadá. „Protože nedùvěřujete moci. Nedùvěřujete mně.“ To asi není moc rozumné. „Určitě ne.“ | ||