| 6.kapitola řekni mi něco o prostoru. „Prostor je čas... vyjádřený. Nic takového jako prázdný prostor ve skutečnosti neexistuje. Všechno je něco. I ten nejprázdnější prostor je plný výparù, které jsou tak řídké, že se zdá, že neexistují. Když zmizí výpary, zbývá energie. čistá energie. Ta se projevuje ve formě vibrace. Pohyb všeho existujícího na určité frekvenci. Neviditelná „energie“ je „prostor“, který drží hmotu pohromadě. Kdysi - z hlediska vašeho lineárního modelu reality - všechna hmota ve vesmíru byla soustředěna v jediném nepatrném bodu. Nemùžeš si ani představit tu hustotu ale jen proto, že si myslíš, že dnes existující hmota je hustá. To, čemu říkáte hmota, je převážně prostor. Všechny hmotné předměty tvoří ze dvou procent „hmota“ a z osmadevadesáti procent „prázdnota“. Mezi nejmenšími částicemi hmoty je nesmírný prostor. Je to jako vzdálenost mezi jednotlivými hvězdami na noční obloze. A přece všechny tyto předměty považujete za hmotné. Kdysi dávno byl celý vesmír skutečně hmotný. Mezi jednotlivými částicemi nebyl prakticky žádný „prostor“. Hmota ze sebe vytlačila veškerý prostor - a když ten nesmírný „prostor“ zmizel, veškerá hmota měla velikost špendlíkové hlavičky. Předtím, než existovala hmota, existovala nejčistší forma energie, které říkáte antihmota. To bylo „před“ vznikem času - před vznikem hmotného vesmíru. Nic neexistovalo jako hmota. Někteří lidé to považují za ráj. Zpočátku vibrovala čistá energie – Já - tak rychle, že vytvořila hmotu - veškerou hmotu ve vesmíru. I vy to mùžete dokázat. Ostatně to děláte každý den. Vaše myšlenky jsou čisté vibrace, které vytvářejí hmotu. Jestliže si dostatečné množství lidí myslí totéž, mùžete ovlivnit a dokonce vytvořit určitou část vesmíru. To jsem podrobně vysvětlil v první knize.“ Zvětšuje se dnes vesmír ? „Ano, a nepředstavitelnou rychlostí !“ A bude se zvětšovat donekonečna ? „Ne. Jednou se veškerá odstředivá energie vyčerpá a dostředivá energie opět stáhne veškerou hmotu do jediného bodu.“ Tím chceš říci, že se vesmír zmenší ? „Ano, a všechno „do sebe opět zapadne“. A vy budete mít opět ráj. Žádná hmota. čistá energie. Jinými slovy - Já. Nakonec se všechno vrátí ke mně.“ To znamená, že přestaneme existovat ! „Nebudete existovat v hmotné formě. Ale existovat budete vždycky. Nikdy nemùžete neexistovat. Jste to, co existuje.“ Co se stane, až se vesmír stáhne do jednoho bodu ? „Všechno začne znovu od začátku. Přijde další „velký třesk“ a zrodí se nový vesmír. Bude se znovu zvětšovat a znovu stahovat. Znovu a znovu. Pořád. Donekonečna. To je Boží nadechování a vydechování.“ To všechno je velice zajímavé - ale má to velmi málo společného s mým každodenním životem. „Jak už jsem řekl, nedělat nic jiného než se snažit odhalit nejhlubší tajemství vesmíru není to nejlepší využití života. Ale přesto vám tyto jednoduché alegorie mohou přinést něco užitečného.“ Co například ? „Například pochopení, že všechno se děje cyklicky - včetně života. Pochopení života vesmíru vám pomùže pochopit život vesmíru uvnitř vaší duše. Život se pohybuje v cyklech. Všechno se děje cyklicky. Všechno. Až to pochopíš, budeš svùj život nejen snášet, ale budeš se z něj radovat. Všechno se děje cyklicky. Život má přirozený rytmus a v tomto rytmu se pohybuje všechno. Proto je psáno: „Pro všechno je ustanovený čas, ano, čas pro každou záležitost pod nebesy.“ Moudrý je ten, kdo si to uvědomuje. Chytrý je ten, kdo toho využívá. Málokdo si uvědomuje životní rytmus lépe než ženy. Ženy žijí celý svùj život v přirozeném rytmu. Jsou v souladu se samotným životem. Ženy jsou lépe sladěny s životním rytmem než muži. Muži chtějí životní rytmus ovládat. Ženy jej prožívají - a tím vytvářejí harmonii. Žena slyší píseò květù ve větru. Žena vidí krásu neviděného. Žena cítí potřeby života. Žena ví, kdy je čas pospíchat a kdy je čas odpočívat; čas radovat se a čas plakat. Většina žen opouští své tělo graciézně. Většina mužù se tomu vzpírá. Ženy lépe pečují o své tělo. Muži s ním zacházejí hrozně. Stejným zpùsobem zacházejí se životem. Samozřejmě existují výjimky. Teï hovořím obecně. Hovořím o tom, jak to většinou je. Ale když se rozhlédneš kolem sebe, když si přiznáš, co vidíš, když přiznáš, jak to je, najdeš v tomto zevšeobecnění pravdu.“ Jsem z toho trochu smutný. Mám dojem, že ženy jsou jaksi lepší. „Součástí úžasného rytmu života je princip jin a jang. Jeden aspekt „bytí“ není „dokonalejší“ než druhý. Oba aspekty jsou prostě tím, čím jsou. Muži ztělesòují jiné aspekty Boží podstaty, které jim ženy závidí. A přece se říká, že být mužem je zkouška. Když jsi byl mužem dostatečně dlouho - když jsi dostatečně trpěl díky své vlastní hlouposti; když jsi zpùsobil dost bolesti, abys konečně nahradil agresivitu rozumem a pohrdání soucitem - teprve pak se mùžeš stát ženou. Když jsi pochopil, že moc není „právo“; že síla není moc nad něčím, ale s něčím; že absolutní moc nevyžaduje od druhých naprosto nic; když jsi tohle všechno pochopil, pak máš právo narodit se v ženském těle - nebo? jsi konečně pochopil ženskou podstatu.“ Takže žena je lepší než muž. „Ne ! Není „lepší“ - je prostě jiná ! Ty si jen myslíš, že je lepší. V objektivním světě není nic „lepší“ ani „horší“. V objektivním světě je jen to, co je - a to, čím chceš být. Horké není lepší než studené, nahoře není lepší než dole. Žena není „lepší“ než muž. Je prostě tím, čím je. Stejně jako ty jsi to, co jsi. Nikdo není omezován. Všichni mùžete být, čím chcete být, mùžete si vybrat, jak chcete žít. V tomto životě nebo v příštím životě - stejně jako v minulém životě. Každý z vás má svobodnou volbu. V každém z vás je něco ženského a něco mužského. Vyjadřujte ten aspekt, který vám dělá radost. Ale uvědomujte si, že jsou vám otevřeny všechny možnosti.“ U tohoto tématu bych se rád zdržel, Na konci minulé knihy jsi mi slíbil, že mi podrobněji vysvětlíš sexuální aspekt této duality. „Ano - taky si myslím, že je na čase, abychom si pohovořili o sexualitě.“ 7.kapitola Proč jsi stvořil dvě pohlaví ? Nenapadl tě žádný jiný zpùsob, jak bychom se rozmnožovali ? Jak máme přistupovat k sexualitě ? „Beze studu, to je jisté. A bez pocitu viny a beze strachu. Nebo? stud není ctnost a pocit viny není dobrota a strach není čest. A taky bez chtíče, nebo? chtíč není vášeò; a bez nevázanosti, nebo? nevázanost není svoboda; a bez agresivity, nebo? agresivita není dychtivost. A samozřejmě bez představy ovládat, nebo? ovládání nemá s láskou nic společného. Ale... lze mít sexuální styky za účelem osobního uspokojení ? Překvapující je, že ano - nebo? „osobní uspokojení“ je jen jiným pojmenováním sebelásky. Osobní uspokojení bylo dlouho kritizováno, což je hlavní dùvod, proč máme ve vztahu k sexualitě špatné svědomí. říkají vám, že pro osobní uspokojení nemáte dělat něco, co je tak intenzívně uspokojující. Tento rozpor je vám jasný, ale nevíte, co s tím dělat. A tak jste se rozhodli, že všechno zlepšíte, když si budete dělat výčitky za to, jak dobře jste se cítili při sexuálním aktu. To mi připomíná jednu slavnou zpěvačku, která vydělává miliony dolarù. Když se jí ptali, co si myslí o svém neuvěřitelném úspěchu a o bohatství, jež jí úspěch přinesl, odpověděla: „Skoro se stydím za to, že tak ráda zpívám.“ Z toho je jasné, že byste podle všeobecně rozšířeného názoru neměli být finančně odměòováni za něco, co děláte. Většina lidí si vydělává peníze prací, kterou nenávidí nebo která je přinejmenším obtížná. Takže obecné ponaučení zní: Radost mùžete mít jen z toho, co děláte neradi. Výčitky svědomí si často děláte proto, abyste se neradovali z něčeho, co ve skutečnosti děláte rádi. Tak se chcete usmířit s Bohem... o kterém si myslíte, že nechce, abyste z něčeho měli radost. Především se nemáte radovat z tělesných požitkù. A už vùbec ne (jak vám našeptávala vaše babička) ze sexuality. Nicméně milovat sex je dobré ! Stejně dobré je milovat sám sebe ! Ve skutečnosti je to povinné. Není však dobré stát se závislým na sexu (a na čemkoli jiném). Je ovšem „v pořádku“ milovat jej. Každý den si desetkrát opakujte: MILUJI SEX Každý den si desetkrát opakujte: MILUJI PENÍZE A chcete dělat něco skutečně obtížného ? Zkuste si každý den desetkrát říci: MILUJI SEBE ! Tady jsou další věci, které nemáte milovat. Snažte se milovat je: MOC SLÁVA ÚSPěCH VÍTěZSTVÍ Nestačí vám to ? Zkuste tohle. Opravdu byste se měli stydět, milujete-li tohle: OBDIV DRUHÝCH BÝT LEPŠÍ MÍT VÍC VěDěT JAK VěDěT PROč Už toho máte dost ? Moment ! Teï přijde to nejhorší. Největší výčitky svědomí byste měli mít, věříte-li, že: ZNÁTE BOHA Není to zajímavé ? Celý život vás učili, abyste se styděli za TO, CO CHCETE NEJVÍC. Ale já ti řeknu tohle: Milujte, milujte, milujte všechno, po čem toužíte - nebo? vaše láska to k vám všechno bude přitahovat. Tyto touhy jsou podstatou vašeho života. Milujete-li je, milujete život. Prohlásíte-li, že je máte, prohlašujete, že chcete všechno dobré, co vám život mùže nabídnout. Proto si zvolte sex - věnujte se mu, jak jen mùžete ! Snažte se získat moc- tak velkou moc, jakou si umíte představit. Snažte se získat slávu - veškerou slávu, jakou mùžete získat. Snažte se dosáhnout úspěchu - tak velkého úspěchu, jakého mùžete dosáhnout. A snažte se vítězit - jak jen jste schopni… Sexem však nenahrazujte lásku, ale sexuálním stykem ji oslavujte. Nesnažte se získat moc nad druhými, ale moc s druhými. Nesnažte se získat slávu samoúčelně, ale pouze jako prostředku k vyššímu cíli. A nesnažte se dosáhnout úspěchu na úkor druhých, ale pouze jako nástroje, kterým mùžete druhým pomáhat. Nesnažte se vítězit za každou cenu, snažte se vítězit tak, aby to neškodilo druhým a aby jim to přinášelo užitek. A tak se nechte obdivovat - ale dívejte se na druhé jako na lidi, které také mùžete obdivovat, a také to dělejte. Snažte se být lepšími - ale ne lepšími než druzí; spíš lepšími, než jste byli doposud sami. Snažte se získat víc, ale jen proto, abyste mohli víc dávat. A snažte se poznávat - abyste své vědomosti mohli sdílet s druhými. A v každém případě se snažte POZNAT BOHA. To byste měli dělat PřEDEVŠÍM. A všechno ostatní přijde. Celý život vás učili, že je lepší dávat než přijímat. Ale nemùžete dávat to, co nemáte. Proto je sebeuspokojení tak dùležité - a proto je škoda, že to zní tak špatně. Samozřejmě že tu nemluvím o sebeuspokojení na úkor druhých. Neradím vám, abyste ignorovali potřeby druhých. Neměli byste však ignorovat ani své vlastní potřeby. Dopřejte si potěšení a budete je moci dávat druhým. Mistři tantrického sexu si to dobře uvědomují. Proto doporučují masturbaci, kterou někteří z vás považují za hřích.“ Masturbace ? To jsi zašel trochu daleko. Jak mùžeš o něčem takovém mluvit, jak to vùbec mùžeš vyslovit - v knize, kterou údajně píše Bùh ? „Chápu. Ty máš něco proti masturbaci.“ Já osobně ne, ale mnoha čtenářùm by se to nemuselo líbit. A já měl za to, že tuhle knihu píšeme pro druhé. „To je pravda.“ Tak proč je úmyslně urážíš ? „Nikoho „úmyslně neurážím“. Každý si mùže vybrat, buï se „urazí“, nebo ne. Nebo si myslíš, že je možné mluvit otevřeně o lidské sexualitě a nikoho „neurazit“ ?“ To ne, ale myslím, že zacházíme příliš daleko. Nemyslím si, že si většina lidí přeje slyšet, jak Bùh mluví o masturbaci. „Má-li být tato kniha omezena na to, co chce většina lidí slyšet, pak to bude velice malá kniha. Většina lidí není nikdy ochotna slyšet, o čem Bùh mluví, když o tom mluví. Většina obvykle čeká 2000 let.“ Tak tedy pokračuj. Už jsme se všichni vzpamatovali z počátečního šoku. „V pořádku. Hovořil jsem o této činnosti (kterou každý dělá, ale ke které se nikdo nechce přiznat) jen proto, abych ilustroval něco obecnějšího. Znovu opakuji: Dopřejte si potěšení a budete je moci rozdávat druhým. Učitelé tantrického sexu vědí, že hladový přístup k sexu snižuje schopnost uspokojit partnera a splynout s ním tělem i duší, což je mimochodem velmi dùležitou součástí sexuálního aktu. Proto tantričtí milenci před sexuálním aktem nejdřív ukájejí sami sebe, než se začnou uspokojovat navzájem. Obvykle to dělají v přítomnosti a s pomocí partnera. Teprve když uspokojí počáteční hlad, mohou uspokojit hlubší touhu po extázi splynutí. Vzájemné sebeukájení je součástí radostného, hravého a láskyplného sexuálního vztahu. Je však jen jednou částí. K tomu, čemu říkáte koitus, mùže dojít až na konci dvouhodinového milostného setkání. Nebo k tomu nemusí dojít vùbec. Pro většinu z vás je koitus jediným cílem dvacetiminutového cvičení. Máte-li to štěstí.“ Netušil jsem, že se tato kniha zvrhne v sexuálního rádce. „Ničím takovým není. Ale nebylo by tak špatné, kdyby tomu tak bylo. Většina lidí toho o sexualitě moc neví a potřebovala by se hodně naučit. Nicméně se snažím ilustrovat něco obecnějšího. čím víc rozkoše si dopřeješ, tím víc rozkoše mùžeš dát druhému. Podobně je tomu s mocí. čím větší moc získáš, tím větší moc mùžeš sdílet s druhými. Totéž platí o slávě, bohatství, úspěchu a o všem, co ti dělá dobře. Mimochodem, myslím, že je na čase promluvit si o tom, proč vám některé věci „dělají dobře“.“ Tak mluv... vzdávám se. „ „Cítit se dobře“ je zpùsob, jakým duše křičí: „Tohle jsem já !“ Pamatuješ si, jak jsi ve škole při kontrole docházky, když učitel vyslovil tvé jméno, musel říci „zde“ ?“ Pamatuji. „ „Cítit se dobře“ je zpùsob, jakým duše říká „zde“. Mnoho lidí zesměšòuje představu, že bychom měli dělat to, „co nám dělá dobře“. říkají, že to je cesta do pekla. Ale já říkám, že to je cesta do nebe. Hodně však záleží na tom, co ti dělá dobře. Já ti řeknu tohle: K žádnému vývoji nikdy nedošlo skrze sebezapírání. Vyššího vývojového stupně nedosáhneš tím, že si budeš odpírat to, co ti dělá dobře, ale naopak tím, že si dopřeješ tyto rozkoše - a dosáhneš něčeho ještě většího. Nebo? jak víš, že existuje něco většího, když jsi nikdy nepoznal něco menšího ? Všechna náboženství chtějí, abys jim věřil. Proto nakonec všechna selhávají. Duchovnost naopak vždycky uspěje. Náboženství chce, aby ses poučil ze zkušenosti druhých. Duchovnost tě nutí, abys hledal svou vlastní zkušenost. Náboženství nesnáší duchovnost. Nebo? duchovnost tě mùže dovést k jiným závěrùm než jakékoli náboženství - a to žádné náboženství nestrpí. Náboženství tě povzbuzuje k tomu, abys zkoumal a přijímal myšlenky druhých. Duchovnost vyžaduje, abys odhodil cizí myšlenky a myslil sám za sebe. Tím, že se „cítíš dobře“, říkáš sám sobě, že tvoje poslední myšlenka byla pravdivá, tvoje poslední slovo rozumné a tvùj poslední čin láskyplný. Chceš-li poznat, jak daleko ses dostal, jak vysoké vývojové úrovně jsi dosáhl, zamysli se nad tím, co ti dělá dobře. Nesnaž se urychlovat svùj vývoj tím, že si budeš odpírat to, co ti dělá dobře. Sebezapírání je sebezničení. Uvědom si tohle - sebeovládání není sebezapírání. Sebeovládání je založeno na svobodném rozhodnutí. Jestliže o sobě prohlašuješ, že jsi člověk, který respektuje práva druhých, pak pro tebe není žádným „sebezapíráním“, když se rozhodneš, že nebudeš krást nebo znásilòovat. Z toho dùvodu je měřítkem tvého vývoje to, co ti dělá dobře. Jestliže ti „dělá dobře“ nezodpovědné a bezohledné chování, které druhým škodí, pak jsi nedosáhl příliš vysokého vývojového stupně. A tady je klíčem vědomí. Úkolem starších lidí je rozšiřovat vědomosti mezi mládeží. Úkolem Božích poslù je učit všechny lidi, aby si uvědomili, že to, co děláme druhým a pro druhé, děláme všem a pro všechny - nebo? jsme všichni součástí Boha. Jestliže si to uvědomíš, pak je prakticky nemožné, aby ti dělalo dobře, když někomu ubližuješ. Přestaneš se chovat nezodpovědně. V rámci těchto parametrù se snaží žít člověk, který se vyvíjí. Proto vám radím, abyste v rámci těchto parametrù využívali všeho, co vám život nabízí - a zjistíte, že vám nabízí mnohem víc, než jste si kdy představovali. Jste to, co prožíváte. Prožíváte to, co vyjadřujete. Vyjadřujete to, co musíte vyjádřit. Máte to, co si dovolíte mít.“ Moc se mi to líbí - ale mùžeme se vrátit k pùvodní otázce ? „Samozřejmě. Dvě pohlaví jsem stvořil z téhož dùvodu, z jakého jsem obdařil všechno ve vesmíru dvěma aspekty „jin“ a „jang“. Ženský a mužský aspekt jsou nejvyššími projevy aspektù jin a jang ve vašem světě. Žena a muž jsou jednou z mnoha hmotných forem aspektù jin a jang. Jin a jang, tady a tam... toto a tamto… nahoře a dole, studené a horké, malé a velké, pomalé a rychlé - hmota a antihmota... To všechno je nutné k tomu, abyste mohli žít tento život.“ Jak lze nejlépe vyjádřit to, čemu se říká sexuální energie ? „Láskyplně. Upřímně. Hravě. Radostně. Vášnivě. Posvátně. Romanticky. Humorně. Spontánně. Dojemně. Smyslně. Beze studu. Tvùrčím zpùsobem. A samozřejmě často.“ Někteří lidé tvrdí, že jediným legitimním cílem lidské sexuality je plození. „Nesmysl. Narození dítěte je š?astným dùsledkem, nikoli cílem většiny sexuálních stykù mezi lidmi. Představa, že jediným smyslem sexuality je plození, je naivní. A ještě horší je názor, že sexuální styky by měly být ukončeny, když se narodí poslední dítě. Tento názor popírá lidskou přirozenost - a to je přirozenost, kterou jsem vám dal já. Sexuální vyjádření je nevyhnutelným dùsledkem věčného procesu rytmického proudění energie, který pohání veškerý život. Já jsem dal všemu energii, která přenáší svùj signál celým vesmírem. Každý člověk, každé zvíře, každá rostlina, každý kámen - každý hmotný předmět - vysílá energii jako vysílačka. Například ty v tomto okamžiku vysíláš energii ze středu svého bytí všemi směry. Tato energie se rozšiřuje ve formě vlnění. Prochází zdmi a rozšiřuje se donekonečna celým vesmírem. Nikdy a nikde se nezastaví. Každá tvoje myšlenka ovlivòuje tuto energii. (Je-li člověk, na kterého myslíš, dostatečně citlivý, mùže to cítit.) Každé tvé slovo tuto energii formuje. Všechno, co děláš, ji ovlivòuje. Frekvence a vlnová délka tvé energie se neustále mění v závislosti na tvých náladách, myšlení, pocitech a činnosti. Každý člověk přirozeně vyzařuje energii. Takže éter mezi vámi je naplněn energií, jejíž vibrace vytvářejí nepředstavitelně složitou tapiserii. Toto energetické pole, v němž žijete, je velmi mocné a ovlivòuje všechno včetně lidí. Třeba si myslíš, že tohle všechno jsou jen iluze - ale vešel jsi někdy do místnosti, kde byl tak hustý vzduch, „že se dal krájet“ ? Neslyšel jsi nikdy o tom, jak dva vědci, zabývající se stejným problémem - na opačných koncích světa - našli nezávisle jeden na druhém stejné řešení ve stejný čas ? To jsou zcela běžné věci, které patří mezi ty nejzjevnější projevy této univerzální energetické matrice. Vibrace tohoto kombinovaného energetického pole jsou velmi mocné. Jsou schopné přímo ovlivnit události nebo dokonce vytvořit hmotné předměty. Vaše populární psychologie nazývá toto pole „kolektivním vědomím“. Toto vědomí ovlivòuje všechno na této planetě: války, geofyzikální změny i epidemie. Všechno je dùsledkem vědomí. Včetně konkrétních událostí a situací ve vašem životě.“ To je jistě zajímavé, ale co to má společného se sexualitou ? „Buï trpělivý. Dostávám se k tomu. Všechno na světě si neustále vyměòuje energii. Tvoje energie se dotýká všeho. Každý a všechno se dotýká tebe. Děje se něco zajímavého. Někde uprostřed mezi tebou a vším ostatním se tyto energie setkávají. Představ si dva lidi v jedné místnosti. Každý je na jedné straně. Budeme jim říkat Tom a Mary. Tom vyzařuje svou osobní energii na všechny světové strany. část této energie zasáhne Mary. Mary vyzařuje svou vlastní energii - část její energie zasáhne Toma. Ale tyto dvě energie se setkávají zpùsobem, o jakém jsi pravděpodobně nikdy nepřemýšlel. Setkávají se přesně na polovině cesty mezi Tomem a Mary. Tam se obě energie spojují a vytvářejí novou energetickou jednotku, která je kombinovanou energií Toma a Mary. Tom a Mary by této energii mohli říkat „tělo mezi námi“ - nebo? je to masa energie, s níž jsou oba spojeni a s níž si tito dva „sponzoři“ neustále vyměòují energií. Právě tento zážitek je pravdou Toma a Mary. K tomuto Božímu spojení jsou oba přitahováni. Nebo? oba cítí posvátnou radost tohoto požehnaného spojení. Tom a Mary, kteří stojí na opačných stranách místnosti, cítí, co se děje v energetickém poli. Oba jsou tím přitahováni. Chtějí se přiblížit jeden k druhému. Okamžitě ! Ale jejich vychování jim v tom brání. Celý život jim vštěpovali, aby se neukvapovali, aby nevěřili svým pocitùm, aby se drželi zpátky. Ale jejich duše chce zakusit tento nový zážitek - teï hned ! Budou-li mít štěstí, odhodí své obavy a uvědomí si, že neexistuje nic než láska. Oba jsou přitahováni k tělu mezi nimi. Jeho existenci si již metafyzicky uvědomují, ale chtějí ji prožívat fyzicky. A tak se k sobě pomalu přibližují. Nikoli proto, aby se dostali k sobě, jak se to mùže jevit náhodnému pozorovateli, nýbrž proto, aby splynuli s masou energie mezi nimi. Chtějí se dostat do místa božského spojení, které mezi nimi už existuje. Chtějí se stát jedním tělem. A jak se k sobě přibližují, energie, kterou oba vyzařují, překonává stále kratší vzdálenost a stává se intenzivnější. čím více se k sobě přibližují, tím intenzivnější je energie mezi nimi. Teï už stojí necelý metr od sebe. Masa energie mezi nimi je rozžhavená do ruda. Vibruje nesmírnou rychlostí. Spojení mezi nimi hoří energií. Oba jsou spalováni vášní. Tom a Mary se k sobě ještě více přibližují. A teï už se jeden druhého dotýkají. Dotek je téměř nesnesitelný. Nádherný. Oba cítí veškerou energii své spojené bytosti. Tom a Mary se teï objímají, oba naplòují tentýž prostor. Oba cítí energii mezi nimi a chtějí s ní doslova splynout. Chtějí jí dát hmotnou formu. Stvořil jsem mužské a ženské tělo tak, aby to bylo možné. V tomto okamžiku to Tom a Mary udělají. Tomovo tělo je teï připraveno doslova vstoupit do Mary. Mary je připravena doslova přijmout Toma ve svém těle. Jejich vzrušení je víc než intenzivní... je naprosto nepopsatelné. Dvě těla se spojují. Tom a Mary splynou v jedno tělo. Energie mezi nepřestává intenzívně proudit. Naléhavě. Vášnivě. Oba těžce oddychují. Pohybují se. Nemohou se jeden druhého nabažit. Snaží se dostat k sobě ještě blíž. Blíž. Ještě blíž. Najednou vybuchují - doslova - jejich těla se křečovitě zmítají. Vibrace jim proudí až do konečkù prstù. V explozi svého spojení poznali Boha a Bohyni, alfu a omegu, všechno a nic - podstatu života - zažili to, co skutečně je. Stali se jedním tělem - a z takových dvou se často rodí nová entita. Tom a Mary doslova stvořili nový život ! Neříkal jsem vám, že jste Bohové ?“ To je nejkrásnější popis lidské sexuality, jaký jsem kdy slyšel. „Krásu vidíš tam, kde ji vidět chceš. Ohyzdnost vidíš tam, kde se bojíš vidět krásu. Překvapilo by tě, kdybych ti řekl, kolik lidí považuje za ohyzdné to, co jsem právě popsal.“ To by mě vùbec nepřekvapilo. Dobře vím, jaký strach mají lidé ze sexuality. Ale mám pro tebe spoustu dalších otázek. „Jsem tu proto, abych ti odpověděl. Ale než se začneš ptát, dovol mi pokračovat v mém vyprávění.“ Prosím. „Tento... tanec, který jsem ti právě popsal, tato interakce energie, kterou jsem ti vysvětlil - to se děje stále a se vším. Tvoje energie - kterou vyzařuješ jako zlaté světlo je v neustálé interakci se vším a s každým. čím blíže jsi, tím intenzivnější je tvoje energie. čím dál jsi, tím je slabší. Ale nikdy nejsi úplně oddělen od ničeho. Mezi tebou a každým člověkem, předmětem a místem je bod, kde se všechny vaše energie setkávají a vytvářejí třetí, mnohem řidší, ale stejně reálnou energetickou jednotku. Každý a všechno na této planetě - a v celém vesmíru - vyzařuje energii všemi směry. Tato energie se mísí se všemi ostatními energiemi v tak složitých obrazcích, že by je ani vaše nejvýkonnější počítače nedokázaly analyzovat. Tato neustálá energetická interakce mezi vším, co považujete za hmotné, udržuje hmotný vesmír pohromadě. Tohle je ona energetická matrice, o které jsem se už zmínil. Právě touto sítí si navzájem posíláte signály, které občas vytvářejí jedinci, ale mnohem častěji kolektivní vědomí. Jak už jsem řekl, tyto nesčetné energie jsou k sobě navzájem přitahovány. Tomu se říká zákon přitažlivosti, podle kterého se přitahují podobné entity. Podobné myšlenky přitahují podobné myšlenky a když se dostatečné množství podobných energií tak říkajíc „nahromadí“, jejich vibrace se zpomalí, až se nakonec některé z nich změní v hmotu. Myšlenky skutečně vytvářejí hmotné formy - a když si mnoho lidí myslí totéž, je velmi pravděpodobné, že jejich myšlenky vytvoří novou realitu. (Proto jsou slova „Všichni se za tebe modlíme“ tak pùsobivá. Ostatně existuje tolik svědectví o účincích hromadné modlitby, že by naplnila celou knihu.) Také obyčejné myšlenky mají „účinek“. Například vědomí strachu, zloby nebo nedostatku mùže vytvořit odpovídající realitu na celém světě nebo v určité oblasti, kde je takové kolektivní vědomí nejsilnější. Například pozemský národ, kterému říkáte Spojené státy, se dlouho považoval za bohabojný, spravedlivý a svobodný. Není náhodou, že se právě tento národ stal nejbohatším národem na světě. Není však překvapující, že tento národ postupně ztrácí všechno, čeho s takovým úsilím dosáhl - nebo? se zdá, že ztratil svou vizi. Pojem individuální zodpovědnost byl překroucen, takže dnes znamená „každý pro sebe“. Tohle je nová filozofie, která si myslí, že se vrací k pùvodní americké tradici drsného individualismu. Individuální zodpovědnost, na které byla založena americká vize a americký sen, nacházela svùj nejhlubší smysl v pojmu bratrská láska. Amerika se stala mocnou nikoli proto, že každý usiloval o své vlastní přežití, ale proto, že každý přijímal zodpovědnost za přežití všech. Amerika bývala národ, který by se neobrátil zády k hladovým a potřebným a který sdílel své bohatství s celým světem. Ale zatímco Amerika bohatla, Američané se stávali chamtivějšími. Ne všichni, ale velké množství. Když Američané viděli, jak dobře se mohou mít, chtěli se mít ještě líp. Na tomto světě však existuje jen jediná možnost, jak mít stále víc a víc. Někdo jiný musí mít stále míò a míò. S rostoucí chamtivostí ubýval soucit. Chudým bylo řečeno, že je jejich chyba, když nemají víc. Koneckoncù Amerika byla zemí neomezených možností. Nikdo kromě chudých si neuvědomoval, že americké možnosti jsou institucionálně omezené. Že jsou otevřené především mocenským elitám, k nimž nepatří mnoho národnostních a jiných menšin. Američané začali být arogantní také vùči ostatním národùm. Zatímco miliony lidí na světě hladověly, Američané vyhazovali denně tolik jídla, že by stačilo pro celé národy. Amerika byla velkorysá k některým - ale její zahraniční politika začala sledovat jen vlastní zájmy. Amerika pomáhala druhým jen tehdy, když to sloužilo jejím zájmùm. (To jest, když to vyhovovalo americkým mocenským elitám nebo vojenské mašinérii, která tyto elity chránila.) Pùvodní americký ideál bratrské lásky se vytratil. Je sice pravda, že každý je zodpovědný sám za sebe, ale váš svět mùže fungovat jedině za předpokladu, že každý člověk je ochoten přijmout zodpovědnost za všechny.“ Takže kolektivní vědomí produkuje kolektivní výsledky. „Přesně tak - a celá vaše historie to znovu a znovu dokazuje. Univerzální energetická matrice se stahuje do sebe - přesně tak, jak vaši vědci popisují takzvanou „černou díru“. Podobné energie a podobné předměty v tomto silovém poli se přitahují. Tyto předměty se pak musejí odpuzovat - musejí se od sebe vzdálit, nebo by spolu navždy splynuly - takže na sebe berou novou formu. Všechny vědomé bytosti si to intuitivně uvědomují, a proto se trvalému splynutí brání, aby si zachovaly svùj vztah ke všem ostatním bytostem. Kdyby to nedělaly, splynuly by se všemi ostatními bytostmi a existovaly by ve věčné jednotě. Z této jednoty pocházíme. Nicméně jsme k ní stále přitahováni. Tento proměnlivý pohyb je základním rytmem vesmíru a všeho v něm. Jste neustále přitahováni jeden k druhému, ale jakmile dosáhnete jednoty, chcete se vědomě vzdálit. Chcete být svobodní, abyste ji mohli prožívat Nebo? dokud jste součástí jednoty, neuvědomujete si, že je to jednota, protože už neznáte oddělenost. Jinými slovy: Aby si Bùh mohl uvědomovat sám sebe jako Všechno, musí si uvědomovat sám sebe jako ne Všechno. Ve vás - a v každé energetické entitě ve vesmíru - si Bùh uvědomuje sebe jako součást všeho, a tímto zpùsobem si dává možnost uvědomit si sám sebe jako všechno ve všem. Abych si mohl uvědomovat, co jsem, musím si uvědomovat, co nejsem. A přece jsem to, co nejsem - a tady vidíte Boží dichotomii. Odtud výrok: Jsem, že jsem. Tento přirozený rytmus vesmíru je typický pro veškerý život. Jste k sobě přitahováni mocnou silou, abyste se od sebe opět vzdálili, abyste k sobě byli opět přitahováni a opět naléhavě, hladově a vášnivě hledali totální jednotu. Spojena-oddělena, spojena-oddělena - vaše těla tančí tak instinktivně, že si to ani neuvědomujete. V určitém bodě se začnete pohybovat automaticky. Nikdo vašim tělùm nemusí říkat, co mají dělat. Prostě to dělají - s naléhavostí veškerého života. Je to sám život, jenž vyjadřuje sám sebe jako život. A je to sám život produkující nový život. Veškerý život se pohybuje v tomto rytmu; veškerý život JE tímto rytmem. Takže veškerý život je naplněn Božím rytmem - tím, čemu říkáte životní cykly. Rostliny rostou v takových cyklech. Roční období přicházejí a odcházejí. Planety se otáčejí a obíhají. Slunce explodují a implodují a opět explodují. Vesmír nadechuje a vydechuje. A všechno se děje v cyklech a vibracích odpovídajících frekvencím Boha/Bohyně - Všeho. Nebo? Bùh je Všechno a Bohyně je všechno a neexistuje nic jiného, co je. A všechno, co kdy bylo, je a bude, je váš svět bez konce. Amen.“ | ||