| A kariéra Boha by skončila, kdyby přestaly existovat problémy ! „Přesně tak. Vyjádřil jsi to naprosto přesně. Všichni bychom přestali tvořit, kdyby nebylo co tvořit. Všichni máme zájem na tom, aby celý proces pokračoval. Přestože říkáme, že bychom rádi vyřešili všechny problémy, neodvažujeme se je vyřešit, protože bychom neměli co na práci. Představitelé válečného prùmyslu si to uvědomují velmi dobře. Z toho dùvodu jsou proti jakékoli vládě, která by chtěla navždy skoncovat s válkou kdekoli. Lékařský establishment si to také uvědomuje. Proto se v zájmu svého přežití tak horlivě brání proti jakémukoli zázračnému léku - nemluvě o možnosti samotných zázrakù. Vaší náboženské obci je to také jasné. Proto napadá jakékoli pojetí Boha, které nezahrnuje strach, soud a odplatu, a odmítá jakoukoli definici Já, která nezahrnuje její vlastní představu jediné pravé cesty k Bohu. Jestliže řeknu člověku, ty jsi Bùh - k čemu je potom náboženství ? Jestliže mu řeknu, jsi vyléčen, k čemu je potom lékařská věda ? Jestliže mu řeknu, budeš žít v míru, k čemu jsou potom vyjednavači míru ? Jestliže řeknu, že všechno funguje, k čemu jsou potom všichni ostatní ? K čemu jsou například instalatéři ? Na světě jsou v podstatě dva druhy lidí: ti, kteří vám dávají věci, které potřebujete, a ti, kteří tyto věci spravují. V jistém smyslu jsou údržbáři i řezníci, pekaři, výrobci svíček a všichni ostatní, kteří vám dávají potřebné věci. Nebo? toužit po něčem znamená potřebovat to. Proto si dávejte pozor, aby se vám touha nestala návykem.“ Chceš říci, že na světě budou vždycky problémy ? Chceš říci, že chceš, aby to tak bylo ? „říkám, že svět existuje tak, jak existuje - stejně jako sněhová vločka existuje tak, jak existuje - přesně podle plánu. Vy jste jej takovým udělali - stejně jako jste udělali svùj život přesně takovým, jaký je. Já chci to, co chcete vy. Jakmile budete chtít opravdu skoncovat s hladem, na světě přestane být hlad. Dal jsem vám všechno potřebné, abyste to mohli udělat. Ale vy to neuděláte. Ne proto, že to udělat nemùžete. Mohli byste skoncovat s hladem hned zítra. Vy to však udělat nechcete. Tvrdíte, že existují dobré dùvody, aby denně umíralo hladem 40 tisíc lidí. Žádné dobré dùvody neexistují. říkáte, že proti tomu nemùžete nic dělat, a přitom každý den přivádíte na svět 50 tisíc novorozencù. A tomu říkáte láska. Tomu říkáte Boží plán. Takový plán postrádá jakoukoli logiku, nemluvě vùbec o soucitu. Ukazuji vám, že svět existuje tak, jak existuje, protože to tak chcete. Systematicky ničíte životní prostředí a přitom označujete takzvané přírodní katastrofy za dùkaz krutosti Boha nebo Přírody. Podvádíte sami sebe, nebo? právě vaše zpùsoby jsou kruté. Nic není mírnější než Příroda. A nikdo není k Přírodě krutější než člověk. A přesto odmítáte veškerou odpovědnost. říkáte, že to není vaše vina, a v tom máte pravdu. Nebo? to není otázka viny, je to otázka volby. Mùžete se rozhodnout, že hned zítra přestanete ničit deštné pralesy. Mùžete se rozhodnout, že přestanete ničit ochrannou vrstvu ozonu kolem zeměkoule. Mùžete se rozhodnout, že přestanete ničit světový ekosystém. Mùžete se pokusit dát sněhovou vločku opět dohromady - nebo alespoò zastavit její neúprosné tání - ale uděláte to ? Podobně mùžete hned zítra skončit všechny války. Jednoduše. Snadno. Záleží jen na tom, zda se všichni dohodnete. Nemùžete-li se však dohodnout na něčem tak jednoduchém, jako je skoncování se zabíjením lidí, jak mùžete žádat Boha, aby dal váš život do pořádku ? Neudělám pro vás nic, co neuděláte vy pro sebe. Tak hovoří zákon a tak hovoří prorokové. Svět je v takovém stavu, v jakém je, kvùli vám a rozhodnutím, která jste učinili - nebo neučinili. (Nerozhodnout se znamená rozhodnout se.) Země je v takovém stavu, v jakém je, kvùli vám a rozhodnutím, která jste učinili - nebo neučinili. Váš vlastní život je takový, jaký je, kvùli vám a rozhodnutím, která jste učinili - nebo neučinili.“ To, že mě přejelo nákladní auto, vùbec nezáleželo na mém rozhodnutí ! Nezáleželo na mém rozhodnutí ani to, že jsem byl přepaden lupičem. To by mohl někdo říci. Na světě jsou lidé, kteří by to mohli říci. „Vy všichni jste zodpovědní za situace, které v lupiči probouzejí touhu krást. Všichni vytváříte vědomí, které umožòuje znásilòování žen. Teprve když v sobě samých uvidíte to, co je příčinou zločinu, začnete napravovat podmínky, jež k němu vedou. Nakrmte hladové, vra?te dùstojnost chudým. Dejte příležitost méně talentovaným. Skoncujte s předsudky, které udržují masy v beznadějné situaci. Odhoïte všechna omezení a tabu týkající se sexuální energie - pomozte druhým pochopit nádheru sexuality a zaměřte ji správným směrem. Když to uděláte, navždy skoncujete s násilím. Pokud se týká takzvaných „nehod“, naučte se je přijímat jako součást velké mozaiky. Přišli jste na svět, abyste si vypracovali individuální plán, jak spasit sami sebe. Spása však neznamená, že se vyhnete nástrahám ïábla. Neexistuje nic takového jako ïábel, a neexistuje peklo. Snažíte se vymanit ze zapomnění nerealizovaného života. V této bitvě nemùžete prohrát. Nemùžete neuspět. A proto to není bitva, ale proces. Jestliže si to však neuvědomíte, budete považovat život za neustálý boj. Mùžete tomu uvěřit natolik, že si kolem boje vytvoříte celé náboženství. Takové náboženství vás bude učit, že boj je smyslem života. To je však špatné učení. Život se vyvíjí tím, že nebojujete. Vítězství dosáhnete tím, že se odevzdáte. Nehody se stávají, protože se stávají. Určité prvky životního procesu, které se sešly v určitou dobu a určitým zpùsobem, vedly k určitým výsledkùm - k výsledkùm, které z rùzných dùvodù považujete za nepříznivé. A přesto z hlediska programu vaší duše nemusejí být tak nepříznivé. řeknu vám tohle: Neexistují shody okolností a nic se neděje „náhodně“. Každou událost si vybíráte, abyste mohli vytvořit a poznat to, čím skutečně jste. Všichni skuteční Mistři si to uvědomují. Proto si zachovávají klid a rozvahu i v nejhorších chvílích života. Velcí učitelé vašeho křes?anského náboženství si to uvědomují. Vědí, že Ježíše nevyvedlo z klidu ani ukřižování, protože to očekával. Mohl odejít, ale neodešel. Mohl celý proces zastavit, kdykoli by se mu zachtělo. Měl k tomu dostatečnou moc. A přesto to neudělal. Nechal se ukřižovat, aby osvobodil člověka. říkal lidem, podívejte se, co mohu udělat. Dívejte se na to, co je pravdivé. A uvědomte si, že tohle všechno mùžete udělat i vy. Nebo? neřekl jsem vám, že jste Bohové ? Vy mi však nevěříte. Jestliže tomu nevěříte, věřte v sebe a věřte ve mne. Ježíš byl tak soucitný, že si našel zpùsob, jak ovlivnit svět, aby se všichni lidé dostali do nebe (seberealizace) skrze něho. Nebo? Ježíš přemohl utrpení a smrt. A totéž mùžete udělat i vy. Kristus neučil, že získáte věčný život - učil, že ho už máte; neučil, že budete bratry v Bohu učil, že jimi už jste; neučil, že dostanete všechno, co chcete, - učil, že to už máte. Nic jiného nepotřebujete vědět. Nebo? jste tvùrci své reality a váš život nemùže být jiný než takový, jak si ho představujete. Svùj život vytváříte svým myšlením. To je první krok tvùrčího aktu. Bùh Otec je myšlenka. Vaše myšlenka je rodičem, který dává vzniknout všemu.“ Tohle je jeden ze zákonù, které si musíme zapamatovat ? „Ano.“ Mùžeš mi říci, jaké jsou další ? „Už jsem ti to řekl. Od počátku času vás učím všechny zákony. Vysvětluji vám je znovu a znovu. Posílám vám jednoho učitele za druhým. Vy je však neposloucháte. Vy je zabíjíte.“ Ale proč ? Proč zabíjíme ty nejzbožnější lidi mezi námi ? Zabíjíme je nebo je zneuctíváme, což je totéž. Proč ? „Protože odmítají každou vaši myšlenku, která mě popírá. A vy mě musíte popírat, jestliže popíráte své já.“ Proč bychom chtěli popírat tebe nebo sebe ? „Protože se všichni bojíte. A protože se vám mé sliby zdají být příliš dobré. Protože nemùžete přijmout nejvyšší Pravdu. A proto se omezujete na duchovnost, která učí strach a závislost a nesnášenlivost, místo aby učila lásku a moc a pochopení. Jste naplněni strachem - a největší strach máte z toho, že mùj největší slib mùže být největší lží. A proto si vytváříte rùzné fantazie. Tvrdíte, že každý slib, který vám dává moc a zaručuje vám Boží lásku, musí být falešným slibem ïábla. říkáte si, že jedině ïábel by vám mohl dát takový slib - aby vás svedl k falešné představě strašného, žárlivého, mstivého a trestajícího Boha. Přestože tyto vlastnosti odpovídají spíš definici ïábla (kdyby nějaký vùbec existoval), připisujete je Bohu, abyste nemuseli přijmout Božské sliby svého Stvořitele ani Božské vlastnosti svého Já. Taková je moc strachu.“ Snažím se svého strachu zbavit. Mùžeš mi říci o dalších zákonech ? „První zákon říká, že mùžete dělat, být a mít všechno, co si umíte představit. Druhý zákon říká, že přitahujete všechno, čeho se bojíte.“ Proč je tomu tak ? „Emoce je síla, která přitahuje. To, čeho se bojíte, zakusíte. Zvířata - která považujete za nižší životní formu - okamžitě poznají, když se jich bojíte. Rostliny - které považujete za ještě nižší životní formu - reagují mnohem lépe na lidi, kteří je milují, než na lidi, kteří o ně nemají zájem. Nic z toho není náhodné. Ve vesmíru není nic náhodného - existuje jen velký plán; neuvěřitelná „sněhová vločka“. Emoce je energie v pohybu. Když rozproudíte energii, vyvoláte účinek. Jestliže rozproudíte dostatek energie, vytvoříte hmotu. Hmota je nahromaděná energie. Manipulujete-li energii určitým zpùsobem a dostatečně dlouhou dobu, dostanete hmotu. Každý Mistr zná tento zákon. Je to alchymie vesmíru. Je to tajemství života. Myšlenka je čistá energie. Každá myšlenka je tvùrčí. Energie vaší myšlenky nikdy neumírá. Nikdy. Opouští vaši bytost a rozšiřuje se do celého vesmíru. Myšlenka je věčná. Všechny myšlenky koagulují; všechny myšlenky se setkávají s ostatními myšlenkami a vytvářejí proměnlivou strukturu nevýslovné krásy a neuvěřitelné složitosti. Energie přitahuje energii stejného druhu - a vytváří „nakupení“ stejné energie. Když se setká dostatečné množství podobných „nakupení“, spojí se dohromady. K vytvoření hmoty je třeba nepředstavitelné množství energie stejného druhu. Nicméně z čisté energie se nakonec vytvoří hmota. To je jediný zpùsob, jak mùže vzniknout hmota. Jakmile se energie změní v hmotu, zùstane hmotou velmi dlouho - pokud její struktura není narušena jiným druhem energie. Tato energie jiného druhu ve skutečnosti rozkládá hmotu a uvolòuje surovou energii. Na této teorii je založena například atomová bomba. Einsteinovi se podařilo vysvětlit nejlépe ze všech lidí tvùrčí tajemství vesmíru. Nyní byste měli chápat, jak mohou lidé podobného smýšlení vytvořit určitou realitu. Rčení, „Kdykoli se dva nebo více lidí shromáždí ve jménu Boha“, získává mnohem hlubší význam. Když celé společnosti myslí určitým zpùsobem, stává se mnoho velmi pozoruhodných věcí - ne všechny jsou však žádoucí. Například společnost, která žije ve strachu, nevyhnutelně produkuje to, z čeho má největší strach. Velké komunity nebo kongregace často nacházejí ve společném myšlení (neboli v tom, čemu někteří lidé říkají modlitba) schopnost produkovat zázraky. A je nutné podotknout, že dokonce i jedinci - je-li jejich myšlenka dostatečně silná - mohou vyprodukovat podobný výsledek. Ježe to dělal běžně. Věděl, jak přenášet a ovládat energii a hmotu. Mnoho dalších Mistrù to umělo. Mnoho Mistrù to umí i dnes. I vy se to mùžete naučit. Dnes. Je to znalost dobra a zla, znalost, na které se podíleli Adam a Eva. Dokud to nepochopili, nemohl existovat život v dnešní podobě. Adam a Eva - první muž a první žena - byli Otcem a Matkou lidské zkušenosti. To, co mytologie popisuje jako Adamùv pád, bylo ve skutečnosti Adamovým povznesením; byla to největší událost v historii lidstva. Nebo? bez toho by neexistoval svět relativity. čin Adama a Evy nebyl prvotním hříchem, byl ve skutečnosti prvním požehnáním. Měli byste jim děkovat, nebo? tím, že učinili první „nesprávné“ rozhodnutí, vytvořili možnost činit jakákoli rozhodnutí. Vaše mytologie popisuje Evu jako špatnou - nebo? nabídla Adamovi jablko ze zakázaného stromu dobra a zla. Tato mýtická událost vám od té doby dovoluje považovat ženu za příčinu mužova „pádu“. čeho se nejvíc bojíte, to vás bude ze všeho nejvíc pronásledovat. Váš strach to k vám bude přitahovat jako magnet. Posvátné knihy všech náboženství vás nabádají, abyste neměli strach. Myslíte si, že je to náhoda ? Zákony jsou velmi jednoduché: 1. Myšlenka je tvùrčí. 2. Strach přitahuje energii podobného druhu. 3. Neexistuje nic než láska.“ Tomu nerozumím. Jak mùže existovat jen láska, když strach přitahuje energii podobného druhu ? „Láska je nejvyšší realita. Láska je jediná realita. Láska je všechno. Pocit lásky je vaším prožíváním Boží existence. Láska je vším, co je, co bylo a co bude. Když vstoupíte do absolutna, vstoupíte do lásky. Sféra relativity byla vytvořena proto, abych mohl zakoušet své Já. To jsem vám již vysvětlil. To však nedělá sféru relativity reálnou. Vy i já tuto realitu vytváříme - abychom mohli poznat sami sebe empiricky. Nicméně tato realita se mùže jevit jako velmi reálná. Přijímáme ji jako skutečně existující. Tímto zpùsobem Bùh stvořil „něco jiného“ než sebe (i když to je, přesně řečeno, nemožné, nebo? Bùh je vším, co existuje). Tím, že jsem stvořil „něco jiného“ - to jest sféru relativity - vytvořil jsem prostředí, ve kterém se mùžete rozhodnout, že budete Bohem, místo aby vám bylo připomínáno, že Bohem jste; ve kterém mùžete zakoušet Boha jako tvùrčí akt, nikoli jako pouhé myšlení; ve kterém i malá svíčka na slunci ta nejmenší dušička - mùže poznat sama sebe jako světlo. Strach je druhým pólem lásky. To je prvotní polarita. Když jsem stvořil sféru relativity, nejdříve jsem stvořil opak sebe samého. Ve sféře, kde žijete na fyzické úrovni, jsou jen dva stavy existence: láska a strach. Myšlenky zakořeněné ve strachu produkují jeden druh materializace na fyzické úrovni, kdežto myšlenky zakořeněné v lásce produkují jiné druhy. Staří mistři objevili tajemství relativního světa - a odmítli uznat jeho realitu. Zkrátka a dobře Mistři jsou ti, kteří uznávají jen lásku. V každém okamžiku. V každém případě. V každé situaci. I když byli zabíjeni, milovali své vrahy. I když byli pronásledováni, milovali své pronásledovatele. To je velmi obtížné pochopit a ještě obtížnější napodobit. Nicméně to každý Mistr vždycky dělal. Každý Mistr to dělal bez ohledu na to, k jaké náboženské nebo filozofické tradici patřil. Tento příklad a toto ponaučení vám bylo dáno. Znovu a znovu vám to bylo ukazováno. Během celé historie a na všech místech. Po celý váš život a v každém okamžiku. Vesmír použil všech prostředkù, aby vám tuto Pravdu odhalil. Odhalil vám ji v písních a příbězích, v poezii a tanci, v pohyblivých obrazech, kterým říkáte film, a ve slovech, kterým říkáte knihy. Všemi koridory lidské zkušenosti se ozývá tato Pravda: Láska je jedinou odpovědí. Ale vy neposloucháte. Nyní se obracíte k této knize a opět se mě ptáte na to, co jsem vám řekl nesčíslněkrát. A já vám to budu opakovat - v kontextu této knihy. Jste ochotni nyní poslouchat ? Uslyšíte mě ? Co vás přivedlo k této knize ? Jak došlo k tomu, že ji držíte v rukou ? Myslíte si, že nevím, co dělám ? Ve vesmíru neexistují žádné náhody. Slyšel jsem volání vašich srdcí. Viděl jsem hledání vašich duší. Vím, jak hluboce toužíte po této Pravdě. V bolestech i radosti po ní voláte. Neustále mě prosíte: Ukaž se. Zjev se. V této knize to dělám tak srozumitelně, že tomu nelze nerozumět. Vyjadřuji se jazykem tak jednoduchým, že vás nemùže zmást. Slovy tak obyčejnými, že se v nich nemùžete ztratit. Proto se mě ptejte. Ptejte se na cokoli. Pokusím se vám odpovědět. Použiji k tomu celého vesmíru. Proto dávejte dobrý pozor. Tato kniha není ani zdaleka mým jediným nástrojem. Mùžete mi položit otázku a pak knihu odložit. Ale dávejte pozor. Poslouchejte. Soustřeïte se na slova příští písně, kterou uslyšíte. Na informace v příštím článku, který budete číst. Na příběh příštího filmu, který uvidíte. Na náhodnou poznámku člověka, kterého potkáte. Nebo na zvuk příští řeky, příštího oceánu, příštího závanu větru, který laská vaše uši - to vše jsou moje prostředky; všechny tyto cesty jsou mi otevřeny. Budu k vám hovořit, pokud budete naslouchat. Přijdu k vám, pozvete-li mě. Pak vám ukážu, že jsem tu vždycky. Všemi zpùsoby | ||