K BOŽSTVÍ (Atastasii)

Navzdory letùm, zdraví, k lenošení sklonùm
Sklánim se před tebou až ke kolenùm.
A to jen proto, že života vítězství
Jsem spatřil v tobě. Jsi – božství.

Chyméry, co zjevily se z pološera temna,
Jsi rozehnala mžikem blesku.
Dala si zapomenout mému stesku,
Kdy načrtla si budoucna svatou desku.

Jsi člověk, jak tě tak znám,
Z jiného času, co přišel k nám,
Kde vnoučatá má mezi bohy
Pokvetou tobě do podoby.

V duši jen tichounce protestuji
Proti slovùm tvým: „Já existuji.“
Vždy? o tvém zjevení chříchem není
Myslet a hovořit mezi všemi.

Proto já paprsek ze svého srdce
Posílám tobě, své žijící touze,
A jako odpověï – a? bdím, či sním -
V tajze tvùj obraz uvidím.