| O duši Hovory s Bohem - Kniha 3, Str. 159-161 N: ~ Ale kde je duše? Kde myslíš? N: Za třetím okem? Ne. N: Uprostřed hrudi, vpravo od srdce, hned pod hrudní kostí? Ne. N: Nechám se poddat. Duše je všude. N: Jako mysl? Mysl není všude. N: Není ? říkal jsi přece, že je v každé buòce. N: To není "všude". Mezi buòkami jsou mezery. Vaše tělo je z devětadevadesáti procent prázdný prostor. N: A v tomto prostoru je duše? Duše je všude ve vás i kolem vás. Duše vás obsahuje. N: Moment! Teï počkej Ty! Vždycky mne učili, že duše je obsažena v mém těle. Co jiného znamená rčení: "Vaše tělo je chrámem vaší duše? To je metafora. Pomáhá lidem pochopit, že jsou něčím mnohem více, než pouhým tělem, že existuje něco většího, než jsou oni. Duše je větší než tělo. Není obsažena v těle, naopak tělo je obsaženo v duši. N: Slyším, co říkáš, ale nedovedu si to představit. Slyšel si někdy o "auře "? N: Ano, slyšel. Je aura duše? V rámci vašeho omezeného porozumění lze tuto nesmírně složitou realitu stěží charakterizovat lépe. Duše je to, co vás drží pohromadě - stejně jako Boží duše je to, v čem je obsažen vesmír a co jej drží pohromadě. N: To je úžasné! Představoval jsem si to právě naopak. To je teprve začátek. N: Je-li však duše v jistém smyslu "vzduch v nás a kolem nás " a jsou-li všechny duše stejné, kde končí jedna duše a kde začíná druhá? N: Ne neříkej mi to… Chápeš? Už znáš odpověï! N: Duše nikde "nezačíná " ani "nekončí "! Stejně jako nikde "nekončí " vzduch v obývacím pokoji a nikde "nezačíná " vzduch v jídelně. Všechno je tentýž vzduch. Všechno je tatáž duše! Právě jsi odhalil tajemství vesmíru. N: A jestliže ty jsi to, v čem je obsažen vesmír, jako jsme my to, v čem jsou obsažena naše těla, pak tedy ty nikde "nekončíš " a my "nezačínáme "! Ehmm. N: Mùžeš pokašlávat, jak chceš. Ale pro mne je to úžasný objev. Vždycky jsem to jaksi věděl, ale teï tomu opravdu rozumím. To je úžasné. Není to úžasné? N: Celý mùj problém byl v tom, že jsem vždycky rozlišoval jedno tělo od druhého, a jelikož jsem si myslil, že duše je obsažena v těle, rozlišoval jsem tedy i mezi dušemi. Přirozeně. N: Jestliže je však duše všude uvnitř i mimo tělo - ve své "auře ", jak říkáš - kde tedy "končí " jedna aura a kde "začíná " druhá? Teï poprvé chápu, jak je možné, že jedna duše "nekončí " a druhá "nezačíná " a že jsem tedy všichni jediným celkem. Hovory s Bohem II, Str. 28 Duše intuitivně hledá dokonalou situaci, která ti umožní zbavit se špatných myšlenech a ukáže ti, kdo skutečně jsi. Duše tě chce přivést zpátky k Bohu - přivést té domù ke mně. Duše chce poznat sama sebe skrze zážitky - a tak chce poznat mne. Nebo? duše si uvědomuje, že ty a já jsme totéž, kdežto rozum tuto pravdu popírá a tělo toto popření realizuje. Proto ve chvílích dùležitého rozhodování nemysli racionálně, ale zpytuj svou duši. Duše rozumí tomu, co si rozum nedokáže představit. Budeš-li se snažit přijít na to, co je pro tebe "nejlepší", pak se budeš rozhodovat příliš pomalu a opatrně a budeš očekávat příliš. Nebudeš-li si dávat pozor, utopíš se ve svých očekáváních. N: To je dobrá odpověï! Ale jak mám naslouchat své duši? Jak mám vědět, co slyším? Duše k tobě hovoří skrze city. Naslouchej svým pocitùm. Nech se vést svými pocity. Respektuj své pocity. * * * Text na této stránce je pouze úryvkem, který patří do rozsáhlejšího kontextu v rámci celé knihy. Pro úplnost doporučujeme přečtení celé výše uvedené knihy. ^ Zpět na seznam Myšlenky z HSB Nikdo nedělá nic, co nechce dělat. Jak nám mùžete pomoci Hledáme sponzory pro připravovanou přednášku a seminář N.D.Walsche v Praze. Hledáme simultánní a konsekventní tlumočníky se znalostí tématiky knih Hovory s Bohem pro připravovanou akci. Nabídka spolupráce pro knihkupce a prodejce. | ||