| O podstatě Boha Hovory s Bohem - Karty uvědomění Nejkrásnějším okamžikem pro Boha je chvíle, kdy si uvědomíš, že žádného Boha nepotřebuješ. Hovory s Bohem - Kniha II. Str. 38 Každý z vás má své vlastní představy. Každý z vás mi porozuměl - vytvořil si mě - svým vlastním zpùsobem. Pro některé z vás jsem muž. Pro jiné jsem žena. Pro další jsem obojí. A pro některé nejsem ani jedno, ani druhé. Pro některé z vás jsem čistá energie. Pro jiné jsem ten nejkrásnější cit, jemuž říkáte láska. A někteří z vás nemají ani tušení, co jsem. Jen víte, že jsem. A tak to je. JÁ JSEM. Jsem vítr, který vám čechrá vlasy. Jsem slunce, které vás zahřívá. Jsem déš?, který vám tančí po tváři. Jsem vùně květin ve vzduchu. Jsem květina, která voní. Jsem vzduch, který přináší vùni květin. Jsem vaše první myšlenka. Jsem vaše poslední myšlenka. Jsem představa, která osvítila váš nejkrásnější okamžik. Jsem nádhera jeho naplnění. Jsem pocit, který podnítil to nejkrásnější, co jste kdy udělali. Jsem ta část vašeho já, která po tomto pocitu neustále touží. Cokoliv vás se mnou spojuje - jakýkoliv obřad, meditace, píseò myšlenka, slovo, činnost - dělejte to. Dělejte to pro mě. Hovory s Bohem - Kniha II. Str. 224 ~ řekl jsem: "Bùh je všechno a Bùh se stává vším. Neexistuje nic, co Bùh není, a všechno, co Bùh prožívá, prožívá skrze vás." Ve své nejčistší formě jsem Absolutní bytí. Jsem naprosto všechno, a proto nechci a nepotřebuji vùbec nic. Z této absolutní čisté formy si mě vytváříte. Je to, jako byste konečně uzřeli Boha a řekli: "Co s tím uděláme?" A? už uděláte cokoliv, vždycky se budu bracet ke své nejčistší formě, na kterou nemohu zapomenout. Všechno ostatní je fikce. Všechno ostatní si vymýšlíte. Někteří by ze mě rádi udělali rozzlobeného Boha; ale co mě mùže rozzlobit, když mě nic nemùže ublížit? Někteří by ze mě rádi udělali mstivého Boha; ale komu bych se mstil, když jsem všechno, co existuje? A proč bych trestal sám sebe za to, že tvořím ? Proč bych vás stvořil, dal vám tvùrčí schopnosti, dal vám svobodnou vùli, abyste mohli dělat, co chcete, a pak vás věčně trestal za to, že jste se rozhodli "špatně"? řeknu ti tohle: Nic takového bych nikdy neudělal - a v tom spočívá vaše svoboda. Ve skutečnosti nejsem tyran - tím jsem jen ve vaší představivosti. Mùžete přijít domù, kdykoliv chcete. Mùžeme být spolu, kdykoliv chcete. Mùžete opět zakusit extázi našeho spojení. Až ucítíte vítr na své tváři. Až uslyšíte zvuk cvrčka pod diamantovou oblohou letní noci. Jsem s vámi pořád. Jsem s vámi až do konce času. Vaše spojení se mnou je úplné - vždycky bylo, vždycky je a vždycky bude. Vy a já jsme jeden celek - teï a navždy. Teï jïete a vyjádřete svým životem tuto pravdu. A? všechno, co děláte vyjadřuje vaši nejkrásnější myšlenku. Naplòte každý okamžik extází Boha, která se skrze vás realizuje. Vyjadřujte svou bezpodmínečnou a věčnou lásku všem lidem, s nimiž přijdete do styku. Buïte světlem v temnotě a neproklínejte ji. Buïte nositeli světla. Těmi jste. Buïte jimi! Hovory s Bohem - Kniha III. Str. 300, 301 Život je proces, který vytváří všechno. Bùh je energie - čistá energie - které říkáte život. Až si to uvědomíte, poznáte nové pravdy. Bùh je proces. N: říkal jsi, že Bùh je kolektiv. říkal jsi, že Bùh je všechno. To jsem říkal. A je to pravda. Bùh je však také proces, v němž se Bùh realizuje. ~ Bùh není osoba, místo ani věc. Bùh je to, co jste si vždycky myslili, ale co jste nechápali. N: Znovu ? Vždycky jste si myslili, že Bùh je nejvyšší bytost. N: Ano, To jsme si myslili. A měli jste pravdu. Jsem nejvyšší bytost. Jsem nejvyšší existence. A existence je proces. Nejsem výsledek procesu, jsem samotný proces. Jsem Stvořitel a zároveò proces seberalizace. Všechno, co vidíte na Zemi i na nebi, jsem já v procesu seberalizace. Proces tvoření nikdy nekončí. Nikdy není ukončen. Nejsem nikdy "hotov". To znamená, že všechno se neustále mění. Nic není nehybné. Vùbec nic. Všechno je energie v pohybu. Když se na něco díváte, nevidíte něco statického, co se nemění v čase a prostoru. Ne! Jste svědky události. Nebo? všechno se mění, pohybuje, vyvíjí. Všechno. Buckministe Fuller kdysi řekl. "Mám pocit, že jsem sloveso." A měl pravdu. Bùh je událost. Vy té události říkáte život. Život je proces. ~ N: Vždycky jsem si myslil, že Bùh je neměnný. Konstantní. Nehybný. Tato pravda mi dávala jistotu. Vždy? je to pravda. Je to jediná neměnná pravda: Bùh se neustále mění. Je to pravda a vy ji nemùžete změnit. Život je změna. Bùh je život. Bùh je tedy změna. Kniha Nová proroctví - Str. 27-29 (čísla stránek ve vydání anglického originálu) N: A co lidé, kteří nevěří v Boha ? Není podstatné, zda lidé věří v Boha nebo ne. Všichni lidé mají víru v Život. A to, co zjistíš je, že lidská kolektivní přesvědčení o Životě (víra v Život) dosti dobře odráží přesvědčení lidí o Bohu. To je pochopitelné z pohledu toho, co ti nyní chci říci - a co je něčím, co někteří lidé nemusí přijmout N: Co to je ? Bùh a Život jsou jedna a ta samá věc. Mùžete nazývat tyto dvě věci rùznými jmény, ale jsou jedním a tentýž. Bùh je to, co je Život a Život je to, co je Bùh. Bùh je energie, kterou nazývate Život a Život je energií, kterou nazýváte Bùh. Je to stále jedna a ta samá věc. Život je Bùh - zhmotnělý. N: Takže pokud věříme v Život, věříme v Boha - to je to, co si chtěl říci ?¨ Ano, nemùžete oddělit Boha od Života a nemùžete oddělit Život od Boha. Mùžete říci, že věříte v život, ale nikoliv v Boha, ale to je to samé, jako když řeknete, že věříte v mozek, ale nikoliv v mysl. Mùžete vidět a dotknout se mozku, takže víte, že tam je, že existuje. Nemùžete se dotknout mysli, takže si nejste jistí, co to mysl je a jestli vùbec existuje. Mozek je mysl - zhmotnělá. Ačkoliv je to právě vaše mysl, která vám dovoluje mozek pozorovat. Bez mysli by jste ani nevěděli, že mozek existuje. To stejné platí pro Boha a Život. N: Takže nemusíme "věřit v Boha", abychom mohli změnit svět? Ne, vùbec ne. N: Ale ti lidé, kteří v Boha, mají na začátku určitou výhodu ? Nikoliv nutně. řekl jsem nikoliv nutně. N: Chceš říci, že víra v Boha zde není výhodou ? Ve skutečnosti to mùže být nevýhoda. N: Jak mùžeš říci, že víra v Boha mùže být nevýhodou při proměně světa? Všechno záleží nikoliv na tom, zda věříte v Boha, ale na tom, v co o Bohu věříte. Již jsem ti řekl, že nemusíte vùbec věřit v Boha na to, aby jste použili svá přesvědčení pro proměnu světa. Všechno, v co musíte věřit je Život. A vy v Život věříte, protože ho prožíváte. Ačkoliv pokud jsi jedním z těch, kdo věří v Boha, to, co o Bohu věříš mùže mít nebyčejný dopad na to, co věříš o Životě - stejně tak na to, jak žiješ svùj život a jak ho prožíváš. Takže tvá přesvědčení a víra o Bohu se stává mimořádně dùležitou. Hovory s Bohem -Kniha III. Str. 21-23 ~ Co je pro tebe "nejlepší", závisí na tom, kdo jsi a čím se chceš stát. Nemùžeš vědět, co je pro tebe nejlepší, dokud se nerozhodneš, čím chceš být. Já jako Bùh, vím, co chci být. Proto vím, co je pro mě "nejlepší". N: A co je to ? řekni mi, co je "nejlepší" pro Boha. To bude zajímavé ... Pro mě je nejlepší dát lidem to, co považují oni za nejlepší. Nebo? se snažím vyjádřit své já. A to dělám skrze člověka. Rozumíš ? N: Ano, věř mi nebo nevěř, ale opravdu tomu rozumím. To je dobře. A teï ti řeknu něco, čemu stěží uvěříš. Vždycky vám dávám to, co je pro vás nejlepší ... ačkoliv připouštím, že si to vždycky neuvědomujete. Teï, když začínáš chápat, co chci, tohle tajemství se trochu vyjasní. Jsem Bùh. Jsem Bohyně. Jsem nejvyšší bytost. Jsem všechno. Jsem počátek a konec všeho. Jsem alfa a omega. Jsem všechno a jsem podstata. Jsem otázka i odpověï. Jsem nahoře i dole. Jsem vlevo i vpravo, tady a teï, předtím i potom. Jsem světlo, a jsem temnota, které světlo vytváří. Jsem Nekonečné dobro a jsem "Zlo", které činí "Dobro" dobrým. Jsem tohle všechno - jsem všechno všeho - a nemohu prožívat žádnou část svého já, aniž prožívám celé své já. A právě tohle nechápeš. Chceš, abych byl jen jedno a nebyl druhé. Chceš, abych byl jen nahoře a nebyl dole. Abych byl jen dobrý a nebyl zlý. Ale tím, že popíráš polovinu mého já, popíráš polovinu svého já. A proto nikdy nemùžeš být tím, čím opravdu jsi. Já jsem velkolepé všechno - a chci svou realitu prožívat. To dělám skrze člověka a skrze všechno, co existuje. A své velkolepé já poznávám skrze volby, které činím. Nebo? každá volba je tvùrčí akt. Každá volba je definitivní. Každá volba představuje to, čím chci být v daném okamžiku. Nemohu však být velkolepý, pokud neexistuje volba. Určité části mého já musejí být méně vznešené, abych si mohl vybrat tu část, která vznešená je. Právě tak je to s lidmi. Já jsem Bùh v procesu vytváření svého já. A totéž jste vy lidé. Po tom vaše duše touží. Po tom žízní váš duch. Kdybych vám bránil dosáhnout toho, co chcete, bránil bych sobě dosáhnout toho, co chce moje já. Nebo? mojí největší touhou je prožívat své já jako něco, čím opravdu jsem. A jak už jsem podrobně vysvětlitl v První knize, to mohu dělat jen v prostoru toho, co nejsem. Proto jsem pečlivě stvořil to, co nejsem, abych mohl prožívat a zakoušet to, co jsem. A přece jsem všechno, co vytvářím - a tudíž jsem v jistém smyslu i to, co nejsem. N: Jak je možné, aby někdo byl něčím, čím není ? To je snadné. Ty to děláš pořád. Jen sleduj, jak se se chováš. Snaž se pochopit tohle: Neexistuje nic, co nejsem. Takže jsem, co jsem , a jsem, co nejsem. TO JE BOŽÍ DICHOTOMIE Hovory s Bohem - Kniha III. Stra 163-167 Boží dichotomie tvrdí, že je možné, aby dvě vzájemně si odporující skutečnosti existovaly v jednom místě zároveò. Lidé na vaší planetě to těžko chápou. Mají rádi pevný řád a odmítají všechno, co do něj nezapadá. Když si dvě reality vzájemně odporují, lidé si okamžitě myslí, že jedna z nich musí být nesprávná, falešná nebo nepravdivá. Jedině moudrý člověk chápe, že obě mohou být pravdivé. Ve sféře absolutní reality - na rozdíl od sféry relativní reality, v níž žijete - je naprosto jasné, že jedna pravda, která je vším, co existuje, někdy produkuje účinek, který se zdá být rozporný. Tomu se říká Boží dichotomie, která je velmi reálnou součástí lidské existence. Lidé jsou stále nespokojení, hledají "spravedlnost" a snaží se usmířit vzájemně si odporující síly, které usmířit nelze, a ani to není třeba, nebo? napětí mezi nimi produkuje žádoucí výsledky. Sféra relativní reality je udržována pohromadě právě tímto napětím. Dobrým příkladem je napětí mezi dobrem a zlem. Ve sféře absolutní reality neexistuje ani dobro, ani zlo. Existuje jen láska. Ve sféře relativní reality vytváříte to, čemu říkáte "zlo" a děláte to z dobrého dùvodu. Chcete prožívat lásku, nejen "vědět", že láska je všechno, co existuje, ale nemùžete prožívat něco, když neexistuje něco jiného. Proto jste si ve své realitě vytvořili polaritu mezi dobrem a zlem, abyste mohli prožívat dobro. A tady máme Boží dichotomii - dvě zdánlivě si odporující pravdy, existující v jednom místě zároveò. Jmenovitě: Existuje dobro a zlo. Všechno je láska. Hovory s Bohem - Kniha III. Str. 88,89 ~ Takže pro všechny lidi je naděje. Nikdo z nás není tak špatný, aby ho Bùh opustil nebo se od něj odvrátil. řeknu ti tohle: Nejsi bezcenný člověk. A to se týká všech ostatních. Tvrdit, že člověk je bezcenný, je to nejhorší obvinění. Založili jste svou lidskou hodnotu na své minulosti, kdežto já vás hodnotím na základě budoucnosti.Vždycky na základě budoucnosti. Nebo? váš život je v budoucnosti, nikoliv v minulosti. V budoucnosti. Tam je vaše pravda. Co jsi udělal, není dùležité ve srovnání s tím, co uděláš. Chyby, které jsi udělal, jsou malicherné ve srovnání s tím, co vytvoříš. Odpouštím ti tvé chyby. Všechny tvé chyby. Odpouštím ti tvé scestné vášně. Všechny tvé vášně. Odpouštím ti tvé mylné názory, tvé škodlivé činy, tvá sobecká rozhodnutí. Odpouštím ti všechno. Druzí ti možná neodpustí, ale já ti odpouštím. Druzí tě možná nezprostí viny, ale já tě viny zprostím. Druzí tě třeba nenechají zapomenout, nedovolí ti stát se něčím jiným, ale já ti to dovolím. Nebo? vím, že nejsi tím, čím jsi byl, ale jsi a vždycky budeš tím, čím jsi teï. Hříšník se mùže stát světcem v jediné minutě. V jediné vteřině. V jediném okamžiku. Ve skutečnosti nikdo není "hříšník", nebo? není proti komu hřešit - a už vùbec ne proti mně. Proto říkám, že ti "odpouštím". Užívám to slovo, protože se zdá, že mu rozumíš. Ve skutečnosti ti nic neodpouštím a nikdy ti nic neodpustím. Nic takového dělat nemusím. Není totiž co odpouštět. Ale mohu tě osvobodit. A to taky dělám. Teï. Opět. Jako jsem to udělal již tolikrát v minulosti skrze učení mnoha učitelù. N: Proč jsme je nikdy neslyšeli ? Proč jsem nikdy neuvěřili tomuto tvému nejvetšímu slibu ? Protože nejste schopni věřit v dobrotu Boží. Nesnažte se tedy věřit v mou dobrotu, ale věřte v jednoduchou logiku. Uvědomte si, že vám nemusím nic odpouštět, protože mě nemùžete urazit, protože mě nemùžete uškodit. Přesto si myslíte, že mě urazit mùžete. Jaká iluze ! Jaká posedlost ! Nemùžete mi uškodit žádným zpùsobem. Nebo? jsem nezranitelný. A ten, komu nelze ublížit, neubližuje druhým. Teï snad chápeš, proč vás neodsuzuji ani netrestám. Nemám potřebu trestat, protože mě nikdo a nic nemùže urazit ani poškodit. Totéž se týká tebe. A všech ostatních - i když si všichni myslíte, že vám je ubližováno. ~ Největší Boží dichotomie je ta, na kterou se právě díváme. Existuje jen jediná bytost a tudíž jen jediná duše. A zároveò je mnoho duší v této jediné bytosti. Funguje to následovně: Už jsem ti vysvětlil, že duše od sebe nejsou oddělené. Duše je energie, která existuje uvnitř i kolem všech hmotných předmětù. V jistém smyslu duše drží hmotné předměty na místě. Duše Boha v sobě obsahuje vesmír, "duše člověka" obahuje individuální lidské tělo. N: Tělo tedy není "nádoba" pro duši; duše je "nádoba" pro tělo. Správně. N: A mezi dušemi nejsou žádné hranice - duše nikde "nekončí" a nikde "nezačínají". Takže jediná duše obsahuje všechna těla. Správně. N: A přece se tato jediná duše "cítí jako" mnoho individuálních duší. To je pravda. Tak se cítím - podle plánu, který jsem vypracoval. N: Mùžeš mi to vysvětlit ? Mohu. Ačkoliv od sebe duše nejsou oddělené, je pravda, že látka, z níž se skládá jediná duše, se projevuje v hmotné realitě rùznými rychlostmi, čímž produkuje rùzné stupně hustoty. N: Rùznými rychlostmi ? Odkud se najednou vzala rychlost ? Život je vibrace. To, čemu říkáte život (a čemu byste stejně dobře mohli říkat Bùh), je čistá energie. Tato energie neustále vibruje. Rozšiřuje se prostorem ve formě vlnění. Vlny vibrují rùznými rychlostmi, a tím produkují rùzné stupně hustoty. To má rùzné dùsledky v hmotném světě - produkuje to hmotné předměty. Ačkoliv jsou jednotlivé předměty produktem energie, tato energie zùstává stále stejná. * * * Text na této stránce je pouze úryvkem, který patří do rozsáhlejšího kontextu v rámci celé knihy. Pro úplnost doporučujeme přečtení celé výše uvedené knihy. ^ Zpět na seznam Myšlenky z HSB Nejdříve jdi tam, kde máš uloženu nejvyšší představu o své osobě. Přestav si, jak bys vypadal, kdybys tuto představu každý den realizoval. Jak nám mùžete pomoci Hledáme sponzory pro připravovanou přednášku a seminář N.D.Walsche v Praze. Hledáme simultánní a konsekventní tlumočníky se znalostí tématiky knih Hovory s Bohem pro připravovanou akci. Nabídka spolupráce pro knihkupce a prodejce. | ||